Železnice

(Okres Jičín)

Železnice je město v okrese Jičín, Královéhradeckém kraji, ležící asi 5 km východně od Jičína. Městem protéká Železnický potok, a v jeho blízkosti se nachází několik rybníků. Většinu katastrální výměry obce, která čítá přes 1300 ha, tvoří zemědělská půda, orná půda a sady. Obec je plně plynofikovaná a disponuje vodovodní i kanalizační sítí. Železnice má základní občanskou vybavenost.

Město Železnice, poprvé zmíněné v roce 1320, se nachází v nadmořské výšce 321 metrů. Skládá se ze sedmi sídelních jednotek, včetně Březky, Zámezí, Doubravice a Těšína. Kromě zemědělské půdy se na katastru obce rozkládají i lesy o výměře přes 200 ha. V Železnici žije přibližně 1400 obyvatel s průměrným věkem 42 let. Občané mají k dispozici základní služby a infrastrukturu, zahrnující mimo jiné obchod s potravinami, restaurační zařízení, lékařskou ordinaci, kulturní sál a sportovní vyžití.

Okolní krajinu tvoří převážně pole a sady, doplněné menšími lesními plochami a travními porosty. V blízkosti Železnice se nachází několik menších obcí, například Soběraz, Dílce, Bradlecká Lhota a Valdice. Město se tak stává klidným místem pro život s dobrou dostupností do Jičína a zároveň nabízí dostatek prostoru pro rekreaci v přírodě.

Památky v obci

V obci a okolí naleznete tyto turistické a historické zajímavosti:

Barokní kostel svatého Jiljí s ohrazením hřbitova - Barokní kostel sv. Jiljí s románskou věží a ohrazením hřbitova je dokladem středověkého osídlení kraje a tvoří urbanistickou dominantu městečka i okolní krajiny.

Klasicistní měšťanský dům - Dům v klasicistním stylu, situovaný v řadové zástavbě, byl postaven po roce 1826, když se architekt Jan Hertner zapojil do obnovy města po velkém požáru.

Vrcholně barokní socha svatého Jana Nepomuckého na podstavě - Hodnotná vrcholně barokní sochařská práce z okruhu Matyáše Bernarda Brauna.

Roubený venkovský dům - Jde o typický přízemní dům na vesnici, který býval součástí zemědělské usedlosti, má roubenou stěnu a zdobený štít, jak je v Podkrkonoší zvykem.

Klasicistní dům - Jedná se o přízemní dům v pozdně klasicistním stylu, který byl postaven po velkém požáru v roce 1826 jako součást obnovy města k domu patří i pilířová brána a schodiště.

Roubený dům - Jedná se o přízemní roubenku, která byla součástí zemědělské usedlosti a pochází z první poloviny devatenáctého století, typická je pro ni menší velikost a zdobný štít se čtyřmi patry, charakteristický pro Podkrkonoší.

Empírový měšťanský dům - Městský dům je bývalý hostinec, jednopatrová stavba, která vznikla po požáru v roce 1826 během empírové obnovy města, ačkoliv fasáda byla ve 20. století zjednodušena, její základní rozvržení se dochovalo.

Klasicistní městský dům - Na náměstí malého města stojí od roku 1826 klasicistní, dvoupodlažní dům, který je součástí uliční zástavby.

Klasicistní Městský dům - Na náměstí stojí patrový dům v klasicistním stylu, který tvoří součást uliční řady a byl postaven po roce 1826.

Venkovský vodní mlýn - Na okraji venkovské zástavby se nachází areál vodního mlýna, jehož budova byla vystavěna v první polovině 17. století (údajně roku 1635). Areál zahrnuje budovu mlýna, zděné chlévy a roubenou stodolu.

Klasicistní Městský dům - Po požáru v roce 1826, který ovlivnil vzhled města za účasti stavitele Jana Hertnera, byl v ulici postaven klasicistní dům s atypickým štítem, který nemá obvyklou průběžnou římsu.

Socha svatého Floriána - Popis: Pozdně barokní socha regionálního sochaře s lidovými prvky.

Klasicistní městský dům - Rohový městský dům postavený v klasicistním slohu po roce 1826 se pyšní dochovanými kamenickými a řezbářskými detaily.

Roubený venkovský dům - Starý roubený dům v přízemí, typický pro venkovskou architekturu malého města v 18. a 19. století.

Pozdně Klasicistní Dům - Tento jednopatrový dům na rohu ulic, postavený v pozdně klasicistním stylu po velkém požáru v roce 1826, je cenným příkladem architektury své doby. Jeho fasáda s pásovou bosáží v přízemí a štukovými ozdobami v patře je detailně provedená a významně dotváří vzhled městské části.

Empírový městský dům - Tento jednopatrový dům v empírovém stylu stojí na rohu a byl postaven v roce 1826, kdy se město obnovovalo po velkém požáru. Jeho fasáda je neobvyklá a zdobí ji edikulový portál s reliéfy lvů, což budově dodává na jedinečnosti. Dům má důležitou pozici v urbanistickém kontextu města.

Pozdně Klasicistní Městský dům - Tento jednopatrový dům, vystavěný v pozdně klasicistním slohu po velkém požáru roku 1826, je typickým příkladem městské architektury dané doby. Jeho fasáda si uchovala původní členění s profilovanými římsami, zdobenými okenními rámy a rustikálními pásy v rozích.

Pozdně Klasicistní Městský Dům - Tento jednopatrový městský dům s typickou sedlovou střechou vyniká v přízemí svými cennými vjezdovými vraty. Jde o pozdně klasicistní stavbu, která vznikla po ničivém požáru města v roce 1826 a představuje kvalitní příklad jednotné obnovy poničeného města pod dohledem stavitele Jana Hertnera.

Pozdně klasicistní dům - Tento jednopatrový nárožní dům, postavený v pozdně klasicistním stylu po požáru města roku 1826, svědčí o proměně zástavby v 19. století původní fasáda se vyznačuje mělkým rizalitem a nárožní bosáží a mezi půlkruhově zakončenými okny v patře je umístěna busta Mistra Jana Husa.

Pozdně Klasicistní Dům - Tento jednopatrový řadový dům pochází z období pozdního klasicismu a byl postaven po velkém požáru v roce 1826, kdy se město obnovovalo. Ve 20. století byla fasáda domu upravena a zjednodušena, například výkladní skříň byla nahrazena oknem a byly instalovány nové vstupní dveře. Dům je ukázkou klasicistního stylu, který ovlivnil přestavbu města v té době.

Empírový městský dům - Tento městský dům je příkladem empírové architektury, která ve městě začala vznikat po roce 1826.

Klasicistní městský dům - Tento městský dům je příkladem klasicistní architektury z období po roce 1826, kdy se architekt Jan Hertner zapojil do urbanistického rozvoje města.

Pozdně Klasicistní Dům - Tento městský dům, postavený v pozdně klasicistním slohu jako součást obnovy po požáru v roce 1826, má zachovanou původní fasádu s typickým průjezdem. Přestože byl ve 20. století částečně upraven, dokládá, jak se městečko přestavovalo ve druhé čtvrtině 19. století.

Klasicistní městský dům - Tento patrový dům, postavený z cihel, pochází z období klasicistní přestavby města po velkém požáru v roce 1826 a je typickým příkladem městské architektury z první poloviny devatenáctého století.

Klasicistní městský dům - Tento přízemní dům, který představuje pozdní klasicismus, byl vystavěn po velkém požáru v roce 1826 jako součást obnovy města. Jeho fasáda prošla v 20. století úpravami, které ji zjednodušily a částečně změnily, a dům dotváří charakter zástavby na okraji městečka.

Pozdně klasicistní městský dům - Tento přízemní dům, postavený v pozdně klasicistním stylu po velkém požáru v roce 1826, je typickým příkladem řadové zástavby. Reprezentuje obnovu města a skromnější bydlení tehdejších obyvatel, o čemž svědčí i zachovaná fasáda s vyvýšeným vchodem, ke kterému vede schodiště.

Pozdně Klasicistní Městský Dům - Tento přízemní řadový dům, postavený v pozdně klasicistním stylu po požáru města roku 1826, je typickou ukázkou tehdejší obnovy. Zaujme především svou fasádou, která nese prvky železniční architektury, rustikálními pásy na rozích a bosovaným portálem se zaklenutým vchodem.

Lidový dům - Tento starý dům stojí na okraji městečka a byl postaven v polovině 19. století v tradičním venkovském stylu.

Lidový dům - Tento venkovský dům je krásným příkladem tradičního stavitelství, který pochází z doby, kdy obec vznikala a dodnes si uchoval původní dřevěné detaily.

Lidový dům - Tento venkovský dům v Železnici pochází z roku 1814 a představuje jeden z nejstarších dochovaných příkladů místní lidové architektury městečko postihl v roce 1826 ničivý požár a budova je součástí expozice Vlastivědného muzea Železnice.

Mariánský sloup - Vrcholně barokní sloup se sochou Panny Marie z poloviny 18. století, ovlivněný dílem Matyáše Bernarda Brauna.

Empírové muzeum - Empírová stavba postavená po roce 1826, na urbanismu města se podílel stavitel Jan Hertner.

Farní budova - Jedná se o farní budovu postavenou v pozdním baroku, která nese i prvky klasicismu a má mansardovou střechu představuje cennou ukázku barokní architektury na venkově v Čechách.

Městská radnice - Po požáru, který zničil městečko, byla postavena dvoupatrová budova, kde se bydlí a zároveň spravuje město.

Klasicistní pošta - Tato budova pošty je pozdně klasicistní stavba, pravděpodobně postavená roku 1827, a patří k prvním veřejným budovám postaveným po požáru, který zničil město.

Nejbližší obce:

Soběraz (1.6 km)
Dílce (1.9 km)
Bradlecká Lhota (1.9 km)
Valdice (2.0 km)

Vlajka obce Železnice

Hlavním prvkem vlajky města Železnice je hradební koruna. Barevně jsou zastoupeny červená, bílá, ... více o vlajce

Mapa

Městský úřad

Základní údaje