Vroutek, město v okrese Louny, Ústeckém kraji, se nachází v nadmořské výšce 332 metrů. Město se rozkládá na katastrální výměře 5268 ha a je plynofikováno, s dostupným vodovodem i kanalizací. První zmínka o Vroutku pochází z roku 1227. Město se skládá z osmi částí: Lužec, Skytaly, Vrbička, Mlýnce, Vesce, Vroutek, Mukoděly a Vidhostice. Vroutek leží nedaleko měst Kryry, Podbořany, Očihov a Nepomyšl.
Vroutek nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům širokou škálu služeb a zařízení. K dispozici jsou obchody s potravinami, restaurace, lékařská péče, pošta a domov pro seniory. Pro sportovní vyžití slouží koupaliště, krytý bazén, sportovní hala a hřiště. Kulturní život obohacuje kino a kulturní sál. Praktickou stránku života zajišťuje sběrný dvůr a hasičská zbrojnice. Vroutek disponuje i vlastním hřbitovem.
Rozpočet města na rok 2023 činil 75 milionů korun. Zajímavostí je, že Vroutek je tradiční chmelařskou obcí s chmelnicemi o rozloze 134 ha. Kromě chmelnic se na katastru obce nachází i lesní plochy (1519 ha), sady (77 ha) a orná půda (2444 ha). Relativně malé zastoupení mají travní porosty (416 ha). Průměrný věk obyvatel Vroutku je 43,9 let.
V obci a okolí naleznete tyto turistické a historické zajímavosti:
Linský Hrádek - Hrádek Lina, jehož základy sahají pravděpodobně do 13. století, se nachází v odlehlé lokalitě nad Vrbičkou a z původního panského sídla se dochovaly pouze zbytky čtvercového zdiva dosahující výšky tří metrů.
Kostel svatého Jakuba Většího - Kostel sv. Jakuba Většího je unikátní románská stavba z druhé čtvrtiny 13. století, situovaná jihozápadně od náměstí Míru, tedy mimo centrum města.
Barokní kostel svatého Jana Křtitele - Kostel sv. Jana Křtitele, barokní areál z roku 1726, zahrnuje samotný kostel, schodiště a ohradní zeď. Nachází se jihozápadně od náměstí Míru, mimo centrum města.
Pozdně barokní kostel svaté Markéty - Kostel sv. Markéty, postavený v pozdně barokním slohu roku 1789, stojí přibližně uprostřed areálu vymezeného ohradní zdí na severozápadním okraji obce. Součástí areálu je i márnice, která prolamuje ohradní zeď v severozápadní části. Kostel je orientován.
Barokní kostel svatého Martina - Kostel sv. Martina se nachází u návsi a skládá se z kostela a ohradní zdi. Barokní stavba z roku 1791 zahrnuje presbytář původního kostela ze 14. století.
Sousoší Piety - Monumentální socha Piety z roku 1714 spočívá na dvoustupňovém podstavci, z něhož se tyčí elegantní sloup. Spodní část podstavce zdobí v rozích hranoly se sochami svatých Fabiána, Šebestiána, Rocha a Rozálie a celou kompozici opticky ohraničují sloupky spojené řetězem.
Radnice z roku 1828 - Na místě, kde kdysi stály čtyři domy, včetně původní radnice, vyrostl roku 1828 dům, který sloužil jako radnice. Později budova našla využití jako hostinec a kino. Jedná se o samostatně stojící, jednopatrovou budovu obdélníkového tvaru s valbovou střechou. Její vzhled se oproti původní podobě změnil.
Pískovcová Boží muka - Tato malá náboženská památka, datovaná do druhé poloviny 18. století, je vytvořena z červeného pískovce a skládá se ze soklu a hranolovitého pilíře, který se nahoře rozšiřuje v kapličku s mělkou prohlubní, v níž je umístěn kovový kříž.
Poškozená socha Panny Marie - Tato socha Panny Marie, pocházející z období mezi lety 1733 a 1766, spočívá na dvoustupňové základně. Madona je zobrazena v postoji s váhou na jedné noze, s pravou nohou mírně ohnutou. Bohužel, socha je ve velmi špatném stavu, její detaily jsou poničené a jak Panně Marii, tak Ježíškovi chybí hlavy. I přes poškození je socha cenným příkladem vývoje barokního sochařství.
Socha svaté Anny Samotřetí - Toto sochařské dílo z období kolem roku 1650 zobrazuje svatou Annu Samotřetí a skládá se ze základu, podstavce, vysokého sloupu a sochy. Sousoší tvoří postavy svaté Anny držící Ježíška a Panny Marie, stojící k sobě otočené zády.
Tvrziště s příkopem - Tvrziště s příkopem je v terénu patrné jako pozůstatky středověkého šlechtického sídla, kde se na pahorku nachází příkop a okružní terasy připomínající parkán, přičemž celé místo je zarostlé vegetací.
Hrázděný dům - Dům s číslem popisným 13 sestává ze dvou budov, které spolu sousedí. Směrem k ulici se nachází dvoupodlažní stavba, jejíž spodní část je zděná a horní část tvoří hrázdění. K tomuto domu přiléhá kolmo druhý objekt. Oba domy mají sedlovou střechu a hrázděná část pochází z devatenáctého století.
Panský dům - Mohutná budova pochází zhruba z roku 1750 a má obdélníkový tvar s jedním patrem. Zastřešena je valbovou střechou a její vnější vzhled je uspořádán souměrně. Kdysi sloužila jako hostinec a byla známá jako Panský dům.
Tvrziště u čísla popisného 159 - Na místě bývalé zahrady u domu číslo 159 byly objeveny archeologické pozůstatky tvrziště, konkrétně klenuté sklepy, které jsou však obtížně přístupné a dosud nebyly podrobeny odbornému zkoumání.
Hospodářská sýpka - Tato budova, postavená v 18. století, je sýpkou a jediným dochovaným prvkem bývalého velkého statku. Sýpka má obdélníkový tvar, sedlovou střechu s valbami, malé okenní otvory a dlouhé vikýře používané pro sušení chmele.
Obytný dům - Tento obytný dům byl postaven v 18. století a má jedno patro. Jeho základna má tvar obdélníku a střecha je sedlová s polovalbami. Přední stranu domu, která směřuje do ulice, zdobí kamenný vchod a výklenek se sochou svatého Floriána.
Drobná kaple - V centru vesnice stojí malá kaple, což je náboženská stavba. Má obdélníkový tvar s trojúhelníkovým zakončením a jednoduchou sedlovou střechu, která se nad zakončením mírně svažuje. Přední stěna kaple je zděná a nahoře přechází v malou zvonici. Byla postavena kolem roku 1850.
Venkovská usedlost - Venkovská usedlost pochází z druhé poloviny 18. století a sestává z obytného domu, na který přímo navazuje stodola v dvorním křídle.
Venkovská usedlost - Venkovská usedlost se nachází na hloubkové parcele. Obytný objekt s okapní stranou do ulice je v přízemí zděný a v patře hrázděný. Protáhlý dvůr uzavírá stodola. Za obytnou budovou jsou umístěna dvě hospodářská stavení.
Zámecký areál - Zámecký areál zaujímá rozlehlý nepravidelný půdorys. V jihozápadní části se nachází budova zámku a stáje, severní část vyplňuje hospodářský objekt a východní strana je věnována zámecké zahradě.
Neogotický zámek - Zámek s parkem prošel v roce 1889 rozsáhlou přestavbou, která mu dala romantizující neogotickou podobu. Původně čtyřkřídlá stavba byla po požáru v roce 1967 zmenšena o jedno křídlo.
Barokní zámek - Zámek, barokní stavba ze 17. století s hláskou z konce 16. století, dominuje centru obce. Před hlavní budovou se rozprostírá nádvoří obklopené hospodářskými budovami z 19. století.
Kryry (3.4 km)
Podbořany (6.0 km)
Očihov (6.0 km)
Nepomyšl (6.0 km)
![]() | Ve znaku města Vroutek jsou nejvýraznějším prvkem kněz a oblouk. Mezi hlavní barvy ve znaku patří zlatá, červená. více o znaku... |
![]() | Hlavním prvkem vlajky města Vroutek je vodorovné pruhy. Barevně jsou zastoupeny žlutá, červená, bílá, ... více o vlajce |
Adresa: | Městský úřad Vroutek, náměstí Míru 166, Vroutek, 43982 |
Datová schránka: |
iyjbtza |
Web: | www.vroutek.net/ |
Email: | kubelka@vroutek.net |
Telefon: | 413035371, 606388538 |
IČO: | 00265705 |
Okres: | Louny |
Kraj: | Ústecký |
Typ obce: | město |
Počet obyvatel: | 1858 |
- z toho do 14 let: | 278 |
Katastrální výměra: | 5268 ha |
Vzdálenost do Loun: | 42,9 km |
PSČ: | 43982 |
Plyn: | Obec je plynofikovaná |
Vodovod: | V obci je zavedený veřejný vodovod. |
Kanalizace: | V obci je zavedena kanalizace odpadních vod. |