Velemín

(Okres Litoměřice)

Velemín, obec ležící v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, je s počtem obyvatel kolem 1700 poměrně velkou vesnicí. První zmínky o obci pochází již z roku 1227. Rozkládá se na katastrální výměře přes 4000 hektarů, z čehož velkou část tvoří lesy o rozloze přes 1800 ha. Velemín je plynofikovaný a je zde zaveden veřejný vodovod i kanalizace. Do okresního města Litoměřice je to pouhých 13 km.

Obec leží v nadmořské výšce 287 metrů a skládá se z celkem 13 sídelních jednotek, mezi nimiž najdeme například Bílinku, Březno, Kletečnou, Páleč, Bílý Újezd či Boreč. Rozmanitost krajiny v okolí Velemína dokládají rozsáhlé sady o rozloze 73 ha i značné zastoupení orné půdy. I když se v katastru obce nachází i travní porosty a louky, jejich podíl je s 550 ha poměrně malý. Koeficient ekologické stability dosahuje hodnoty 1,7.

Obyvatelům Velemína slouží několik obchodů s potravinami a restauračních zařízení. K dispozici mají také sportovní hřiště, halu, kulturní sál, dětské hřiště, poštu, sběrný dvůr i domov pro seniory. Průměrný věk obyvatel se pohybuje okolo 42 let. Obec hospodaří s ročním rozpočtem 56 milionů korun. V blízkosti Velemína se nacházejí obce Chotiměř, Vchynice, Vlastislav a Prackovice nad Labem.

Památky v obci

V obci a okolí naleznete tyto turistické a historické zajímavosti:

Zděný hospodářský dvůr - Hospodářský dvůr tvoří zástavba po třech stranách dvora zahrnující správní budovu z 18. století s volutovým štítem, dlouhé zděné chlévy z druhé poloviny 19. století s cihelnými prvky, kamennou stodolu z poloviny 19. století, polozděnou cihlovou kolnu a zděnou ohradní zeď s branou z druhé poloviny 19. století.

Kaplířský dvůr - Hospodářský dvůr vznikl pravděpodobně po roce 1649 za Karla Kašpara Kaplíře, kdy byl starý dvůr zrušen a nový založen pod zámkem. Dostavba proběhla kolem roku 1661 za Zdeňka Kašpara Kaplíře a dokončen byl na přelomu 19. a 20. století.

Hrad Ostrý - Hrad Ostrý, postavený rodem Kaplířů ze Sulevic v roce 1433, se po roce 1535 proměnil ve zříceninu. Blízko vrcholu lze nalézt vnější obranný val, pozůstatky první a druhé brány a klenutý sklep. Na západní straně se nachází čtvrtá brána, fragmenty hradeb a torzo polokruhové věže, zatímco na východní straně stojí zbytky hradního paláce.

Barokní socha svatého Vincence Ferrerského - Jedná se o barokní sochu svatého Vincence Ferrerského, původně mylně považovanou za svatého Gotharda, která se nachází na prostém podstavci a je bohužel bez hlavy. Světec má na sobě bohatě řasený mnišský šat a v levé ruce drží otevřenou knihu.

Kaple Kalvárie - Kaple ukrývá sousoší Kalvárie, které vytvořil Gustav Hrzán z Harasova v letech 1740 až 1747 samotná kaple, postavená roku 1840 za Františka Hrzána z Harasova, slouží k ochraně tohoto díla a obsahuje druhotně použité renesanční architektonické prvky.

Kostel svatého Antonína Paduánského - Kostel sv. Antonína Paduánského nechal v letech 1675–1680 vystavět Zdeněk Kaplíř ze Sulevic jako rodinnou hrobku podle návrhu Antonia della Porty z roku 1669. Součástí areálu byla i samostatná zvonice, která se nedochovala. V 18. a 19. století prošel kostel přestavbami.

Kostel svatého Martina - Kostel sv. Martina byl postaven už ve 13. století a tehdy spadal pod správu benediktinek od sv. Jiří na Pražském hradě. Věž kostela byla obnovena mezi lety 1697 a 1702, zatímco pozdně barokní část s typickými okny a oblý kněžiště byly přistavěny v letech 1735 až 1743.

Kalvárie - Monumentální sousoší Kalvárie z roku 1722 stojí na bohatě zdobeném podstavci s volutami, výraznou patkou a hlavicí, jehož čelní stranu zdobí reliéf se svatým Josefem. Na podstavci je umístěna scéna Kalvárie s postavami v téměř životní velikosti, ztvárněná tradičním způsobem.

Výklenková kaple - V 18. století, kdy Hrzánové z Harasova zvelebovali okolí Milešova, postavili i malou kapli. Má tvar hranolu a zdobí ji trojúhelníkový štít nad prostou římsou se zrcadlem. Přední stranu s plochými pilastry tvoří obloukovitá nika.

Barokní socha svaté Anny - V roce 1747, za podpory Zikmunda Gustava Hrzána z Harasova, byla vytvořena barokní socha svaté Anny, oděná do bohatě nařaseného roucha. Po jejím boku stojí Panna Maria, zachycená jako dítě při četbě. Socha spočívá na ozdobném podstavci s výraznou hlavicí, jehož plochu zdobí erby donátora a akantové listy.

Barokní socha svatého Prokopa - V roce 1755 nechal Zikmund Gustav Hrzán z Harasova vytvořit barokní sochu svatého Prokopa, která ho zobrazuje v energickém pohybu s knihou. Socha je umístěna na hranolovém podstavci, který má masivní patku a zdobenou hlavici. Boky podstavce jsou opatřeny zrcadly s nápisy a erby.

Hrázděná usedlost - Venkovská usedlost tvořená hrázděným domem z konce 18. století, který představuje bydlení vyšší sociální vrstvy s barokními prvky, a mladším zděným výminkem s klasicistními rysy.

Vchynický Hrad - Z kdysi impozantního hradu, který nechal Smil z Vchynic vystavět kolem roku 1344, se s mohutnou obvodovou zdí, dvěma předhradími a dvěma paláci dochovala už jen zřícenina. V roce 1472 se hrad dostal do majetku Dlasků z Vchynic a později byl rozdělen na dvě části. Kolem roku 1530 byl opuštěn a v 19. století zde fungovala restaurace.

Barokní zámek - Barokní zámek vznikl přestavbou renesanční tvrze Jana Rúta z Dírného v 16. století, jejíž počátky sahají do roku 1483. Areál byl několikrát přestavěn a od 70. let sloužil jako JZD. V současnosti je ve špatném stavu.

Barokní usedlost - Jedná se o barokní statek pocházející pravděpodobně z přelomu 18. a 19. století, který byl v 19. století rozšířen o hospodářské budovy. Dvoupatrová budova má nepravidelný trojúhelníkový půdorys a střechy se zkosenými štíty. K starší obytné části statku přiléhají chlévy postavené přibližně v polovině 19. století.

Barokní kaple - Jedná se o kapli z pozdního baroka, která má obdélníkový tvar a zakončena je apsidou. Hlavní průčelí, kterým se vchází, má trojúhelníkový štít s křížem nahoře, niku a po stranách pilířky zdobené kamennými rokokovými vázami. Uvnitř kaple je stlačená klenba ve tvaru lunety, oválná okna a vstup je zaklenutý segmentově.

Kamenný krucifix - Krucifix z roku 1741 má kamenný podstavec se dvěma stupni a volutami po stranách. Přední stranu zdobí reliéfní alianční erb. Na podstavci nyní stojí nový kamenný krucifix, dříve zde byl kovový kříž.

Renesanční zámek - Původně hrad ze 14. století, který roku 1420 získal rod Kaplířů ze Sulevic, byl na přelomu 16. a 17. století přestavěn na renesanční zámek a v letech 1662–1676 raně barokně upraven Zdeňkem Kašparem Kaplířem dle projektu Antonia della Porty.

Barokní hospoda - Raně barokní hostinec s klasicistními a novobarokními úpravami fasády a hospodářským zázemím obklopený ohradní zdí se nachází u silnice Lovosice-Teplice.

Kaplířovská tvrz - Tvrz v Bílém Újezdu pochází pravděpodobně z konce 14. století, kdy patřila Kaplířům ze Sulevic. Dnešní podobu s dvěma paláci propojenými krčkem získala patrně v 16. století. Objekt byl v pozdějších dobách několikrát stavebně upravován.

Nejbližší obce:

Chotiměř (2.0 km)
Vchynice (4.4 km)
Vlastislav (5.0 km)
Prackovice nad Labem (5.0 km)

Obcení znak - symbol obce

Ve znaku obce Velemín jsou nejvýraznějším prvkem Meč a Křídlo. Mezi hlavní barvy ve znaku patří Stříbrná, Modrá. více o znaku...

Vlajka obce Velemín

Hlavním prvkem vlajky obce Velemín jsou meč a křídlo. Barevně jsou zastoupeny bílá, modrá, zelená, ... více o vlajce

Mapa

Obecní úřad - kontakty

Základní údaje