Švihov, město ležící v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, se pyšní bohatou historií sahající až do roku 1245. Město se rozkládá na katastrální výměře 3453 ha a jeho součástí je třináct sídelních jednotek, mezi nimi například Bezděkov, Kokšín, Stropčice či Třebýcinka. Švihov nabízí svým obyvatelům veškerou základní občanskou vybavenost. K dispozici je pošta, lékař, lékárna a obchody s potravinami. Obyvatelé mohou využít také sportovní hřiště, sportovní halu, kulturní sál a dětské hřiště. Samozřejmostí je také plynofikace, vodovod a kanalizace.
Město se nachází v nadmořské výšce 374 metrů. Rozpočet v roce 2023 dosáhl 51 milionů korun. Okolní krajina je rozmanitá, s převahou orné půdy a lesů. Výměra lesů dosahuje 1172 ha, zatímco orná půda zabírá 1465 ha. Najdeme zde i menší plochy sadů, zahrad, travních porostů a vodních ploch. Zajímavostí je koeficient ekologické stability s hodnotou 1,04. V bezprostřední blízkosti Švihova se nacházejí obce Mezihoří, Červené Poříčí, Ježovy a Dolany.
Švihov má momentálně přes 1600 obyvatel, průměrný věk se pohybuje okolo 44 let. Věková struktura obyvatelstva ukazuje na převahu starších obyvatel, počet dětí do 15 let je nižší. V Švihově naleznete také turistické infocentrum, které jistě poskytne návštěvníkům podrobnější informace o historii a zajímavostech města i jeho okolí.
V obci a okolí naleznete tyto turistické a historické zajímavosti:
Vodní hrad Švihov - Hrad Švihov je mimořádně zachovaný vodní hrad s mohutným opevněním z 16. století, kde byly progresivně využity technické a fortifikační prvky dané doby. Patří k nejpozději postaveným hradům v Čechách a je pohledově velmi výrazný.
Kaple svatého Jana Nepomuckého - Kaple svatého Jana Nepomuckého je zděná stavba s šesti stěnami a střechou ve tvaru stanu, na které je malá věž se zvonem a typickou cibulovitou bání představuje pěkný příklad menší, ale kvalitní vesnické architektury z doby kolem roku 1750.
Kokšínský hrádek - Kokšínský hrádek je místo, kde kdysi stávalo menší panské sídlo, které patřilo k hradu Švihov, a dodnes jsou tu vidět zbytky zděné budovy, příkop, valy a stopy po hospodářských stavbách.
Románský kostel svatého Jiljí - Kostel svatého Jiljí má románské základy z období okolo roku 1200, kdy byl postaven jako tribunový kostel. Kolem roku 1225 k němu byla přistavěna jižní část a v 50. letech 14. století prošel gotickou přestavbou. Je to jediná dochovaná památka po původním švihovském panském sídle, které už neexistuje.
Kostel svatého Václava - Kostel svatého Václava je původně gotická stavba s jednou lodí, jejíž kněžiště má pětiboký závěr. K němu přiléhá sakristie a v západní části kostela se tyčí hranolová věž. V severní stěně lodi je umístěn gotický portál s lomeným obloukem. V letech 1744-47 prošel kostel významnou pozdně barokní přestavbou, na které se pravděpodobně podílel F.M. Kaňka.
Výšinné sídliště chamské kultury Koubova skála - Koubova skála je opevněné sídliště lidu chamské kultury, které se nachází v nejjižnější části jejich území v západních Čechách.
Socha svatého Jana Nepomuckého na mostě - Na mostě se nachází socha svatého Jana Nepomuckého, která odpovídá tradičnímu zobrazení světců. Její postoj je klidný a vyvážený, pohyby a gesta jsou umírněné. Socha stojí na zdobeném hranolovém podstavci. Pochází z roku 1814 a ukazuje, jak se staré umělecké postupy udržovaly ještě na začátku 19. století.
Barokní socha svatého Jana Nepomuckého - Na náměstí upoutá pozornost socha svatého Jana Nepomuckého, která je mnohem větší než běžná lidská postava. Stojí na zdobeném hranolovém podstavci a představuje typickou ukázku menší barokní sakrální stavby z druhé poloviny 18. století.
Zděná venkovská usedlost - Na statku se dochovaly hospodářské budovy z počátku 19. století (špýchar, chlévy s kolnou a stodola), které představují cenný příklad lidové architektury z tohoto období. Obytný dům byl přestavěn, a proto už není památkově chráněn.
Výšinné sídliště chamské kultury Teplá Skála - Na vyvýšeném místě Teplá Skála se nacházelo významné sídliště chamské kultury, situované na jižním okraji jejího rozšíření v západních Čechách, které mohlo být obydleno i v pozdějších pravěkých dobách.
Pomník obětem světových válek - Památník věnovaný památce vojáků, kteří zahynuli v první světové válce, byl postaven roku 1931 podle návrhu sochaře Viléma Glose a tvoří ho žulový monument se jmény padlých a pískovcová socha legionáře v uniformě, později byl doplněn o desku připomínající oběti druhé světové války.
Bronzovodobé mohylové pohřebiště - Pohřebiště s mohylami z doby bronzové nám ukazuje, jak zdejší lidé tehdy pohřbívali své mrtvé.
Rozsáhlé mohylové pohřebiště Blahovka - Rozsáhlé pohřebiště Blahovka s mohylami, podobně jako další místa v okolí, svědčí o tom, že v pravěku zde žilo mnoho lidí v různých obdobích. Zároveň nám ukazuje, jak archeologové zkoumali takové památky na začátku dvacátého století.
Vodní hrad Švihov - Švihov je výjimečně dobře dochovaný vodní hrad s rozsáhlým opevněním z 16. století, kde se novátorsky uplatnily tehdejší technické a obranné postupy. Patří k posledním hradům postaveným v Čechách a díky své poloze nabízí působivý pohled.
Špitální kostel svatého Jana Evangelisty - Tento kostel, původně gotický, zasvěcený svatému Janu Evangelistovi, měl obdélníkovou hlavní loď a užší kněžiště s trojbokým zakončením, podpěrnými pilíři a lomenými okny. Uvnitř se nacházely hodnotné prvky z 16. století, například síťová klenba a nástěnné malby. Roku 1788 byl kostel zrušen a následně přestavěn na obytný dům.
Roubený venkovský dům - Tento přízemní dům z roubeného dřeva, postavený na počátku 19. století, má zápraží kryté mohutnou střechou s vyčnívajícími trámy, jejichž konce jsou zdobeny řezbami, což dokládá vysokou úroveň tehdejšího lidového tesařství, a nad vchodem je uvedeno přesné datum jeho vzniku.
Bronzové Hradiště Tuhošť - Tuhošť je hradiště z pozdní doby bronzové v západních Čechách, které s dalšími sídlišti dokazuje, že Švihovsko bylo osídleno už v této době.
Válcový vodní mlýn - U hradu Švihov stojí vodní mlýn. Tento poloautomatický mlýn pochází z let 1910 až 1912 a byl postaven na místě dřívějšího mlýna. Má rozsáhlou čtyřpatrovou budovu mlýnice, obytnou budovu s patrem a zbytky hospodářských budov.
Rudické mohylové pohřebiště - V Rudickém lese se nachází rozsáhlý areál s mohylami, které byly uspořádány podle určitého plánu a sloužily k pohřbívání v různých etapách pravěku.
Barokně Klasicistní Usedlost - Zaniklá krása venkova: kdysi výstavná barokně klasicistní usedlost s empírovou branou, dnes poznamenaná nevhodnými úpravami a ztrátou historické sýpky.
Neprokázané hradiště - Zda na Kokšínském vrchu kdysi stávalo hradiště, není jisté. Proto se zvažuje zrušení památkové ochrany, protože se zdá neopodstatněná.
Starý židovský hřbitov - Židovský hřbitov, údajně založený roku 1644 a později několikrát rozšířený, je obehnán kamennou zdí. Na hřbitově se nachází sbírka asi 300 cenných náhrobků z období renesance, baroka a klasicismu, mnohé z nich mají bohatou výzdobu.
Barokní fara - Jedná se o barokní faru z poloviny 18. století, pravděpodobně navrženou F. M. Kaňkou, s přízemní stavbou, mansardovou střechou, interiéry s valenou klenbou a cennými uměleckořemeslnými detaily.
Barokní sýpka - Malá dřevěná stavba s barokními dveřmi z prken uspořádaných našikmo je typickou zemědělskou budovou z konce 18. století.
Novogotická radnice - Radnice je dvoupatrová budova s fasádou, která kombinuje různé historické styly, zejména novogotiku, a nad hlavním vchodem má hranolovou věž zdobenou cimbuřím. Je to neobvyklá ukázka novogotické architektury z druhé poloviny 19. století, která se v této oblasti často nevyskytuje.
Patrová sýpka - Tato patrová sýpka z cihel, postavená v roce 1894, má sklep s valenou klenbou a je pěkným příkladem hospodářské budovy v pozdně klasicistním stylu, která se dobře hodí do venkovské krajiny.
Zděná patrová sýpka - Tato patrová sýpka z cihel, postavená v roce 1896, je pěknou ukázkou hospodářské budovy v lidovém slohu z období pozdního klasicismu.
Roubená stodola - Tato stodola je typickou ukázkou hospodářské budovy postavené ze dřeva v polovině 19. století a představuje jeden z mála dochovaných příkladů srubové konstrukce, která se v té době běžně používala ve venkovských stavbách na pomezí jižního Plzeňska a Klatovska.
Mezihoří (2.3 km)
Červené Poříčí (2.4 km)
Ježovy (4.2 km)
Dolany (5.0 km)
![]() | Ve znaku města Švihov jsou nejvýraznějším prvkem hradba a růže. Mezi hlavní barvy ve znaku patří červená, stříbrná. více o znaku... |
![]() | Hlavním prvkem vlajky města Švihov je růžový keř. Barevně jsou zastoupeny červená, bílá, ... více o vlajce |
Adresa: | Městský úřad Švihov, nám. Dr. E. Beneše 38, Švihov, 34012 |
Datová schránka: |
x63ba4c |
Web: | www.svihov.cz/ |
Email: | mu@svihov.jz.cz |
Telefon: | 376393244 |
IČO: | 00256153 |
Okres: | Klatovy |
Kraj: | Plzeňský |
Typ obce: | město |
Počet obyvatel: | 1671 |
- z toho do 14 let: | 252 |
Katastrální výměra: | 3453 ha |
Vzdálenost do Klatov: | 11,5 km |
PSČ: | 34012 |
Plyn: | Obec je plynofikovaná |
Vodovod: | V obci je zavedený veřejný vodovod. |
Kanalizace: | V obci je zavedena kanalizace odpadních vod. |