Suchdol, městys v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, se nachází necelých 9 km od Kutné Hory. S počtem obyvatel lehce přesahujícím 1100 spadá spíše mezi menší obce. V Suchdole je zaveden vodovod i kanalizace, plynofikace zde není. Většina obyvatel žije v rodinných domech, které tvoří dominantní typ zástavby. Obec disponuje základní občanskou vybaveností.
Suchdol se rozkládá v nadmořské výšce 367 metrů a poprvé je zmiňován již v roce 1257. Katastr obce je poměrně rozsáhlý a zahrnuje sídelní části Dobřeň, Suchdol, Malenovice, Vysoká a Solopysky. Převážná část katastru obce je tvořena zemědělskou půdou, zejména poli, která zabírají přes 75 % rozlohy. V obci se nachází také několik menších sadů. Lesy a travní porosty zaujímají jen malou část katastru, což odpovídá nízkému koeficientu ekologické stability.
V Suchdole najdeme tři restaurace, několik obchodů s potravinami, poštu a ordinaci lékaře. Pro volnočasové aktivity je k dispozici dětské i sportovní hřiště a sportovní hala. Své zázemí zde má i sbor dobrovolných hasičů. Suchdol je obklopen několika menšími obcemi, jako jsou Miskovice, Ratboř, Kořenice a Vidice, které se nacházejí v okruhu do 4 kilometrů. Průměrný věk obyvatel je 44 let, což naznačuje spíše starší populační strukturu s menším zastoupením dětí.
V obci a okolí naleznete tyto turistické a historické zajímavosti:
Barokní socha svatého Floriána - Barokní socha svatého Floriána z poloviny 18. století stojí na hranolovém podstavci a zobrazuje světce v typickém vojenském oblečení s kopím a vědrem, které je jeho poznávacím znamením. Jedná se o kvalitní dílo neznámého regionálního umělce.
Raně gotický kostel Navštívení Panny Marie - Kostel Navštívení Panny Marie je raně gotická stavba z 13. století tvořená jednolodním kostelem s obdélníkovým kněžištěm, obehnaným ohradní zdí. Na severní straně se nachází masivní hranolová věž postavená z lomového kamene. K obdélné sakristii přiléhá nesymetricky protáhlá apsida.
Kostel svaté Markéty - Kostel sv. Markéty tvoří areál s ohradní zdí. Stavba s obdélnou lodí, pravoúhlým presbytářem, jižní sakristií a západní hranolovou věží má strohou fasádu lodi a členěnou věž. Původně gotické jádro pochází z druhé poloviny 13. století, v letech 1746-47 proběhla barokní přestavba.
Kostel svatého Bartoloměje - Kostel svatého Bartoloměje tvoří komplex budov zahrnující samotný kostel, márnice, kapli Kalvárie a ohradní zeď s vchody. Samotný kostel se skládá z obdélníkové hlavní lodi, pravoúhlého kněžiště, otevřené předsíně a věže. Zatímco věž a západní část lodi pocházejí z gotického období, zbytek stavby byl v barokním stylu přestavěn v letech 1750 až 1751 architektem A. Palliardim.
Kostel svatého Václava s areálem - Kostel svatého Václava tvoří komplex budov, který zahrnuje samotný kostel, propojenou zvonici a ohradní zeď. Kostel je obdélná jednolodní stavba s hranolovou věží v západní části. V obvodových zdech se nachází renesanční náhrobníky. Původ kostela sahá do 16. století, do období renesance, a v 17. a 19. století prošel úpravami.
Patrová venkovská usedlost - Patrový dům s mansardovou střechou a okázalým průčelím s nikou se sochou světce, situovaný na návsi mezi kostelem a zámkem a obklopený ohradní zdí s branami, pochází z druhé poloviny 18. století. Hospodářský trakt byl přistavěn v 19. století a ve 20. století proběhly úpravy.
Zřícenina kláštera svatého Jana Křtitele - Zřícenina barokního kláštera s osmibokou kaplí sv. Jana Křtitele s barokními detaily, postaveného v letech 1695-98 pro hraběte Františka Antonína Šporka. Klášter vyhořel roku 1834.
Barokní fara - Fara představuje patrovou budovu obehnanou zdí, pocházející z druhé poloviny 18. století. Její barokní fasáda je jednoduchá a má mansardovou střechu. Po požáru v roce 1796 byla přestavěna a následně upravena v letech 1804 a 1967.
Fara s hospodářskými budovami - Fara, pravděpodobně z konce 18. století, tvoří spolu s kostelem výrazný architektonický celek a zahrnuje patrovou budovu se střídmou fasádou a valbovou střechou, hospodářskou budovu se sklepem, stodolu a ohradní zeď, přičemž obsahuje cenné historické prvky a detaily.
Barokní sýpka - Velká barokní sýpka je významná budova, která patřila k panském hospodářství a je cenná z architektonického i urbanistického hlediska. Obzvláště pozoruhodné jsou detaily jako kamenné rámy oken a dveří a erb rodu Osteinů.
Renesanční zámek - Zámek, původně gotická tvrz ze 14. století, byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek s patrovou dispozicí, vnitřním nádvořím, kamennými ostěními portálů a okenních otvorů a sgrafitovou výzdobou, krytý valbovou střechou úpravy proběhly v první polovině 18. století a obnova od roku 1961.
Miskovice (2.8 km)
Ratboř (2.9 km)
Kořenice (3.3 km)
Vidice (4.0 km)
![]() | Ve znaku obce Suchdol je nejvýraznějším prvkem zlomený strom. Mezi hlavní barvy ve znaku patří modrá, zelená, hnědá. více o znaku... |
![]() | Hlavním prvkem vlajky obce Suchdol je zlomený strom. Barevně jsou zastoupeny modrá, zelená, ... více o vlajce |
Adresa: | Obecní úřad Suchdol, č.p. 1, Suchdol, 28502 Suchdol u Kutné Hory |
Datová schránka: |
wpabydw |
Web: | www.obecsuchdol.cz/ |
Email: | ou@obecsuchdol.cz, podatelna@obecsuchdol.cz |
Telefon: | 327596121 |
IČO: | 00236462 |
Okres: | Kutná Hora |
Kraj: | Středočeský |
Typ obce: | městys |
Počet obyvatel: | 1124 |
- z toho do 14 let: | 156 |
Katastrální výměra: | 1931 ha |
Vzdálenost do Kutné Hory: | 8,8 km |
PSČ: | 28502 |
Plyn: | není |
Vodovod: | V obci je zavedený veřejný vodovod. |
Kanalizace: | V obci je zavedena kanalizace odpadních vod. |