Sloup v Čechách

(Okres Česká Lípa)

Sloup v Čechách, ležící v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, je vesnicí s bohatou historií, sahající až do roku 1324. Obec se nachází v nadmořské výšce 292 metrů a nabízí svým zhruba 700 obyvatelům klidný život v blízkosti přírody. Díky své poloze je dobře dostupná z České Lípy i z nedalekého Nového Boru. V obci je zaveden plyn, vodovod i kanalizace.

Pro uspokojení každodenních potřeb obyvatel slouží v obci obchod s potravinami, pošta a lékařská ordinace. Pro volný čas je k dispozici koupaliště a několik restauračních zařízení. Společenský život obce se odehrává v kulturním sále a aktivní je zde i sbor dobrovolných hasičů, který má k dispozici vlastní zbrojnici. V obci se nachází i domov pro seniory a hřbitov.

Charakteristickým rysem okolí Sloupu v Čechách jsou rozsáhlé lesy, které pokrývají téměř polovinu katastrální plochy obce o rozloze 577 hektarů. Značnou část území tvoří také travní porosty, zatímco orná půda je zde zastoupena minimálně. Díky této skladbě krajiny se obec může pochlubit vysokým koeficientem ekologické stability. V roce 2023 hospodařila obec s rozpočtem 28 milionů korun.

Památky v obci

V obci a okolí naleznete tyto turistické a historické zajímavosti:

Barokní kostel svaté Kateřiny - Barokní kostel svaté Kateřiny, postavený v roce 1706 s podporou Kinských, byl v letech 1717 až 1719 upraven italským architektem Petrem Pavlem Columbanim. Kazatelnu vytvořil M. B. Braun a uvnitř i vně kostela se nacházejí díla Emmanuela Maxe.

Berkovský zámek - Bývalý Berkovský zámek, postavený roku 1596 Adamem Berkou z Dubé, dnes připomínají už jen zbytky bran a ohradní zdi zámeckého parku. Po požáru v roce 1733 byl zámek přestavěn na byty pro úředníky a později ho vlastnila i sochařská rodina Maxů, než byl v letech 1959-1961 zbořen.

Náhrobek Ferdinanda Břetislava Mikovce - Ferdinand Břetislav Mikovec, vlastenecký básník a dramatik, který se narodil ve Sloupu a založil časopis Lumír, zemřel v roce 1862. Jeho první hrob byl na Malostranském hřbitově v Košířích, ale roku 1911, když byl hřbitov zrušen, byly jeho ostatky i náhrobek přemístěny.

Barokní socha svatého Antonína Paduánského - Jedná se o barokní pískovcovou sochu svatého Antonína Paduánského, pocházející z první poloviny osmnáctého století, která je umístěna na podstavci se zaoblenou římsou a poškozeným reliéfem s nejistým motivem světce na vlnách, doplněným o dva postranní reliéfy.

Barokní sochy svaté Rosalie a svatého Jana Nepomuckého - Most přes Dobranovský potok zdobí dvě barokní pískovcové sochy: na severní straně stojí svatý Jan Nepomucký, jehož socha pochází z roku 1714 a byla obnovena v roce 1867, jak dokládá chronogram na soklu naproti němu se na podobném soklu nachází socha svaté Rosalie.

Mariánský sloup - Na náměstí T. G. Masaryka poblíž kostela sv. Kateřiny stojí barokní mariánský sloup z pískovce, datovaný do roku 1694, který se skládá z hranolového podstavce s festony a korintského sloupu, na jehož vrcholu je umístěna socha Madony.

Barokní socha Panny Marie - Původně barokní pískovcová socha Panny Marie stávala u komunikace, později u fary. Roku 1974 byla dochovaná jen torzálně a v 80. letech 20. století údajně převezena do Vlastivědného muzea v České Lípě.

Pozdně barokní Kalvárie - V blízkosti kostela svaté Kateřiny stojí Sousoší Kalvárie, významné pozdně barokní dílo Antonína Brauna z roku 1740, které vzniklo na panství rodu Kinských.

Skalní hrad - V jižní části vesnice se na skalním výběžku tyčí hrad.

Klasicistní dům - Hlavní budova, datovaná rokem 1808 nad zdobeným vchodem, tvoří součást souboru tří staveb na severovýchodním konci vesnice. Jde o patrový klasicistní dům s mansardovou střechou, který se dochoval téměř v původním stavu.

Rozsáhlá Usedlost - Jedná se o rozlehlou patrovou stavbu, kde spodní část je zděná a vrchní roubená, pocházející zhruba z období přelomu osmnáctého a devatenáctého století, na které byly v pozdějších letech prováděny menší úpravy, k domu přiléhá novější hospodářská budova a součástí celého areálu je i cihlová stodola, postavená na začátku dvacátého století.

Barokní Fara - Na náměstí T.G. Masaryka se nachází budova fary, která pochází z pozdního baroka roku 1784 a byla postavena na místě starší fary doložené již ve 14. století tato patrová zděná stavba má vysokou mansardovou střechu a dochovala se v původním stavu.

Zděný dům - Původně zděný patrový dům s polovalbovou střechou, rozšířený o přízemní hospodářskou budovu, pochází z přelomu 18. a 19. století. Jeho současný vzhled je výsledkem rozsáhlé rekonstrukce z 80. let 20. století.

Roubený dům - Tento převážně dřevěný dům s polovalbovou střechou a ozdobným břidlicovým štítem, jehož patro podpírá podstávka, byl postaven na začátku 19. století a stojí uprostřed vesnice. V druhé polovině 20. století byl mírně upraven.

Roubený dům - Tento rozlehlý roubený dům, pocházející z roku 1781, byl pravděpodobně upravován v druhé polovině devatenáctého a první polovině dvacátého století. Jeho vnitřní uspořádání je složité, čtyřdílné a dvoutraktové, přičemž se řadí k nejzachovalejším roubeným stavbám v dané oblasti.

Roubená Usedlost - Tento srubový dům, jehož vnější dřevěné prvky napodobují kamenné zdivo, byl podle nápisu nad vchodem postaven v roce 1802. I když je to jeden z nejstarších dvoupodlažních srubů v okolí, jeho současná podoba je výsledkem úprav provedených ve dvacátém století. K usedlosti patří také zděná kolna.

Mikovskův dům - U cesty mezi zámkem a hradem, na pozemku, kde ve středověku býval panský dvůr, stojí patrový dům pocházející z prvních desetiletí 19. století. Kdysi byl součástí jižního křídla dvora, nyní je osamocený. Na jeho fasádě je pamětní deska připomínající F. B. Mikovce.

Roubený dům - Uprostřed vesnice stojí dům, jehož historie sahá až na rozhraní 18. a 19. století. Jedna strana domu je roubená a směřuje na západ, zatímco druhá, východní, je zděná. Dnešní podoba domu je výsledkem přestaveb, které proběhly kolem přelomu 19. a 20. století a také v druhé polovině 20. století.

Roubená Usedlost - Usedlost se skládá z obytné budovy a stodoly. Roubený patrový dům má podstávku nesoucí patro a pavlač, přičemž na portálu v patře je uveden rok 1791. Hospodářská část byla pravděpodobně přestavěna na konci 19. a začátku 20. století.

Kinský zámek - V letech 1730 až 1733 nechal Josef Jan Maxmilián Kinský postavit zámek, jehož architektem byl pravděpodobně Petr Pavel Columbani. Součástí tohoto sídla Kinských je zahrada, hospodářské budovy, sochy, kaple a další architektonické prvky.

Roubený dům - V Potoční ulici stojí dům, který má spodní část roubenou a horní patro hrázděné. Rok výstavby lze odvodit z nápisu na ostění u vchodu, který uvádí letopočet 1763. Tato zachovalá stavba se pyšní mnoha pozoruhodnými detaily, včetně prvků ve stylu baroka.

Nejbližší obce:

Radvanec (1.6 km)
Chotovice (2.1 km)
Svojkov (2.3 km)
Nový Bor (3.1 km)

Obcení znak - symbol obce

Ve znaku obce Sloup v Čechách je nejvýraznějším prvkem ostrvový kůl. Mezi hlavní barvy ve znaku patří červená, stříbrná. více o znaku...

Vlajka obce Sloup v Čechách

Hlavním prvkem vlajky obce Sloup v Čechách je ostrve. Barevně jsou zastoupeny červená, bílá, ... více o vlajce

Mapa

Obecní úřad - kontakty

Základní údaje