Pšov

(Okres Karlovy Vary)

Obec Pšov se nachází v okrese Karlovy Vary, v Karlovarském kraji. Tato vesnice s 604 obyvateli leží v nadmořské výšce 526 metrů a první zmínka o ní pochází z roku 1513. V obci je zaveden vodovod i kanalizace, plynofikace zde není. Katastr obce je rozsáhlý, zaujímá 4870 hektarů a zahrnuje osm částí: Borek, Kolešov, Pšov, Chlum, Močidlec, Semtěš, Kobylé a Novosedly. Do Karlových Varů je to odsud 35 kilometrů. Nejbližšími sousedními obcemi jsou Štědrá, Žlutice, Manětín a Čichalov.

Krajina kolem Pšova je utvářena převážně zemědělskou půdou s rozsáhlými lány orné půdy, ale i sady a travnatými porosty. Obec má na svém území také významný podíl lesních ploch. Kromě zemědělské činnosti se zde nachází základní občanská vybavenost. Obyvatelům slouží obchod s potravinami, kulturní sál a sportovní hřiště. K dispozici je také dětské hřiště a hasičská zbrojnice. V obci se nachází i hřbitov a několik rybníků.

V Pšově žije poměrně vyrovnaný počet dětí, dospělých a seniorů. Průměrný věk obyvatel je 42,7 let. Rozpočet obce na rok 2023 činil 26 milionů korun. Pšov představuje klidné místo k životu s přístupnou občanskou vybaveností, obklopené převážně zemědělskou krajinou s lesními plochami.

Památky v obci

V obci a okolí naleznete tyto turistické a historické zajímavosti:

Zemědělská usedlost - Jde o statek z 19. století na venkově, který tvoří dva spojené domy, kolna, zděné chlévy, pozůstatky stodoly a vjezdová brána některé části, konkrétně jeden z domů a stodola, byly postaveny na začátku 20. století.

Raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie - Kostel Nanebevzetí Panny Marie se skládá z kostela, márnice, ohradní zdi a tří bran. Původně raně gotický kostel z druhé poloviny 13. století byl v roce 1873 přestavěn do empírové podoby.

Kostel svatého Jakuba Většího - Kostel svatého Jakuba Většího zahrnuje kromě samotné budovy kostela také hřbitov, ohradní zeď a vstupní branku. Roku 1782 nechala hraběnka Terezie Lažanská postavit nový kostel v pozdně barokním stylu na místě, kde dříve stával starší kostel.

Barokní kostel svatého Jiljí - Kostel svatého Jiljí, původně postavený v gotickém stylu v první polovině čtrnáctého století, byl v roce 1758 barokně upraven a doplněn o novou věž. Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu s trojbokým ukončením a věží hranolovitého tvaru zakončenou cibulovou střechou. K areálu kostela patří i ohradní zeď s bránou.

Sloup se sochou Madony - Na kraji vesnice, u silnice směrem na Žlutice, stojí sloup s Madonou a Ježíškem. Autora neznáme, ale podle letopočtu na podstavci vznikla socha v roce 1836. V roce 1898 ji opravili a přidali ozdobný pískovcový plůtek.

Sloup Nejsvětější Trojice - Na návsi v Močidlci u kostela svatého Jakuba Většího stojí sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, který v roce 1824 zhotovil neznámý kamenosochař na zakázku manželů Rottových a jedná se o lidovou kamenickou práci.

Sousoší Nejsvětější Trojice Leissovo - Na okraji pole stojí sousoší Nejsvětější Trojice, které roku 1836 nechali postavit Georg Adam a Theresia Leissovi. Sousoší je umístěné na vysokém podstavci a zobrazuje Boha Otce a Krista sedící na zeměkouli.

Barokní venkovský dům - Popisuje se starý venkovský dům, který dříve sloužil jako fořtovna a menší hospodářské stavení jeho architektura kombinuje pozdní baroko, klasicismus a úpravy z počátku minulého století.

Pozdně barokní Ecce Homo - Socha Ecce Homo, vytvořená z pískovce v pozdním baroku kolem roku 1780, je o něco menší než skutečná lidská postava a stojí na hranolovém pískovcovém podstavci, který má výraznou krycí desku. Původního autora sochy neznáme, ale víme, že si ji pravděpodobně nechala zhotovit Katharina Lachmann.

Pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého - Socha svatého Jana Nepomuckého, vytvořená z pískovce v roce 1831, jak dokládá nápis na jejím podstavci, představuje světce v obvyklém ikonografickém pojetí a má mírně menší než životní velikost. Použitý pískovec je středně zrnitý, s příměsí živce a pravděpodobně pochází z blízkého okolí.

Štědrý hrádek - Štědrý hrádek je zřícenina gotického hradu, který byl postaven pravděpodobně kolem roku 1350 a poprvé se o něm píše v roce 1360. V 15. století byl hrad rozšířen o další opevněné části, ale v 16. století už byl opuštěný. Dodnes se na místě nacházejí archeologické pozůstatky.

Socha svatého Jana Nepomuckého před hřbitovem - U kostela svatého Jiljí, před hřbitovem, stojí socha svatého Jana Nepomuckého, kterou v roce 1832 nechali postavit revírník Peter Keil s manželkou Elisabethou, a zobrazuje světce jako kanovníka s biretem a krucifixem, což je jeho typické znázornění.

Barokní fara - Fara je barokní stavba z roku 1756, samostatně stojící objekt s průčelím, které má pět oken v jedné části a tři v druhé, a střechou ve tvaru mansardy.

Empírová kaplička - Malá kaple postavená v empírovém slohu v první polovině devatenáctého století má čtvercový tvar, valbovou střechu a šestihrannou zvoničku s prvky baroka.

Dřevěný holubník - Na venkovském statku kdysi stával dřevěný holubník, který spočíval na zděném hranolovém podstavci, ale s největší pravděpodobností už neexistuje.

Nejbližší obce:

Štědrá (4.1 km)
Žlutice (5.0 km)
Manětín (8.0 km)
Čichalov (8.0 km)

Obcení znak - symbol obce

Ve znaku obce Pšov je nejvýraznějším prvkem hořící srdce. Mezi hlavní barvy ve znaku patří modrá, červená, zlatá. více o znaku...

Vlajka obce Pšov

Hlavním prvkem vlajky obce Pšov je hořící srdce. Barevně jsou zastoupeny červená, modrá, bílá, ... více o vlajce

Mapa

Obecní úřad - kontakty

Základní údaje