Přibyslav

(Okres Havlíčkův Brod)

Přibyslav, město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina, se rozkládá na ploše 3532 hektarů a pyšní se bohatou historií sahající až do roku 1257. Město leží v nadmořské výšce 475 metrů a nabízí svým více než čtyřem tisícům obyvatel kompletní občanskou vybavenost. Kromě základních služeb jako je pošta, lékař, lékárna a obchody, zde najdeme i kulturní a sportovní zázemí, například kino, kulturní sál, sportovní halu a koupaliště. Samotná Přibyslav se dále skládá z jedenácti částí, mezi nimiž najdeme například Českou Jablonnou, Ronov nad Sázavou, nebo Utín.

Okolní krajinu charakterizuje především zemědělská půda, konkrétně orná půda zabírá více než polovinu katastru. Přibyslav se nachází v malebné oblasti Vysočiny a je obklopena lesy, které pokrývají zhruba 17 % jejího území. I přes převahu zemědělské krajiny se zde nacházejí i travní porosty a vodní plochy, které dotvářejí ráz krajiny. V blízkosti města se nachází několik menších obcí, například Olešenka, Žižkovo Pole, Modlíkov a Stříbrné Hory.

Město disponuje veškerou nezbytnou infrastrukturou, včetně plynovodu, vodovodu a kanalizace. S rozpočtem přesahujícím 147 milionů korun v roce 2023 se Přibyslav snaží rozvíjet a zkvalitňovat život svých obyvatel. Relativně vyrovnaný poměr dětí a seniorů svědčí o stabilní komunitě. Průměrný věk obyvatel se pohybuje okolo 42 let. Přibyslav tak nabízí kombinaci klidného života v menším městě s dobrou dostupností služeb a blízkostí přírody.

Památky v obci

V obci a okolí naleznete tyto turistické a historické zajímavosti:

Kostel Narození svatého Jana Křtitele - Barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele s dominantní gotickou věží byl postaven v letech 1750-1753 po požáru na místě raně středověké svatyně, z níž se dochovala hranolová věž z roku 1497. Sakrální areál obklopuje ohradní zeď.

Barokní socha svatého Václava - Barokní socha svatého Václava s neobvyklým ikonografickým ztvárněním je umístěna na mohutném architektonicky náročném soklu s volutovými křídly. Svatý Václav stojí se sepjatýma rukama na hrudi v modlitbě.

Renesanční boží muka - Boží muka, renesanční kamenný sloup, stojí u nároží domu. Sloup má okosené hrany a kalichovitou hlavici se znakem Ditrichštejnů. Na hlavici je konkávní čtyřboký nástavec s kovovou siluetou Piety a křížkem.

Bronzový pomník Jana Žižky - Bronzový jezdecký pomník z roku 1935 od Bohumila Kafky připomíná úmrtí Jana Žižky u Přibyslavi a pravděpodobně sloužil jako jeden z menších zkušebních odlitků pro pražský pomník na Vítkově. Plastika Žižky sedícího na koni je v nadživotní velikosti.

Klasicistní usedlost - Na místě starého roubeného stavení stojí venkovský dům postavený v pozdně klasicistním stylu, který je uzavřený a má moderní přístavby v obytné části. Přízemní zděný dům, jehož autorem je zednický mistr Václav Benc z Dolní Jablonné, se pyšní bohatou štukovou výzdobou a letopočtem 1852 ve štítu.

Barokně-klasicistní dům - Nárožní barokně-klasicistní přízemní dům z doby kolem roku 1717 s volutovým štítem a novogotickou kapličkou v západním průčelí je výrazná architektonická památka a důležitá součást historického jádra.

Bývalá škola - Nedaleko kostela svatého Jana Křtitele a fary stojí rozlehlá, přízemní budova, která kdysi sloužila jako škola a svým stylem se řadí k pozdnímu baroku nebo ranému klasicismu. Její fasáda byla v průběhu let zjednodušena a upravena, a má polovalbovou střechu.

Pískovcový pomník padlým - Pískovcový památník obětem 1. a 2. světové války z roku 1948 je umělecky hodnotné dílo akademického sochaře Karla Samohrda. Kvádrový podstavec zdobí reliéfy československých legionářů a partyzánů, vrcholí sochou stojícího rudoarmějce.

Renesanční kamenná lavice - Renesanční kamenná lavice z 16. století, údajně pocházející z hradu Lipnice nad Sázavou, se nachází na dvoře domu čp. 62. Tvoří ji dva žulové kameny ve tvaru písmene L, zdobené vytesaným květem v dolní a volutou v horní části, spojené fošnou pro sezení.

Gotický městský dům - Rohový městský dům v řadové zástavbě má vyvýšené přízemí a obytné podkroví a jeho původ sahá do pozdní gotiky, což dokládá i zachovalé středověké uspořádání interiéru. Na štítovou fasádu navazuje ohradní zeď s klenutým vjezdem do dvora.

Stříbrný důl - Rudný důl v Přibyslavi je nejstarší dochovaná stavba ve městě, která připomíná středověkou důlní činnost. Pochází z přelomu 13. a 14. století. Zhruba 100 metrů dlouhá štola, vytesaná v hornině pod farou, je spojována s těžbou stříbra. Vchod do štoly se nachází ve svahu nad řekou.

Renesanční městský dům - Řadový jednopatrový dům na jižní straně náměstí představuje hodnotnou architektonickou památku a důležitou urbanistickou součást zástavby. Fasádu zdobí renesanční sgrafitová výzdoba ve tvaru psaníčka a v přízemí se nachází sgrafitový portál v omítce.

Kamenný silniční most - Starý kamenný dvouobloukový most z 19. století, pozůstatek zaniklé silnice u Štukhejlského mlýna, překlenuje řeku Sázavu. Jeho kamenné těleso z lomového kamene má drnovou mostovku s pilířovým zábradlím po obou stranách.

Klasicistní městský dům - Tento klasicistní dům, pravděpodobně postavený na základech starší budovy z raného baroka, je důležitou součástí historického náměstí a svým protáhlým tvarem a zdobnou fasádou s atikovým štítem a trojúhelníkovým tympanonem mu dodává charakteristický vzhled.

Gotický městský dům - Tento pozdně gotický městský dům, charakteristický svou členitou vnitřní dispozicí, sestává z dvoupatrové budovy s průjezdem a přízemního dvoukřídlého stavení stojí v místech, kde kdysi býval vchod do města. Renesanční a pozdější úpravy dotvářejí vzhled nárožní stavby, jejíž součástí je hranolový arkýř vystupující nad prostorem, kde se dříve nacházel městský příkop.

Kamenný silniční most - Tříobloukový kamenný most z 15.–16. století překračuje řeku Sázavu a svědčí o středověké cestě spojující Žďár a Přibyslav. Nestejné oblouky kleneb jsou zpevněny dvěma proti proudu orientovanými pilíři s funkcí ledolamů.

Špitál Panny Marie Sedmibolestné - V roce 1692 nechal kníže Dietrichstein postavit hodnotnou raně barokní budovu špitálu jako poctu Panně Marii Sedmibolestné. Přízemní stavba s průčelím zdobeným reliéfem erbu zakladatele má sedlovou střechu, do které byly později přidány vikýře.

Hrad Ronov - Východně od obce, uprostřed rozlehlé obory, leží zřícenina hradu Ronov, který v roce 1424 zničili husité. Hrad, kdysi důležitý, stával na dlouhém ostrohu nad Losenickým potokem a skládal se z několika částí, pravděpodobně včetně předsunutého opevnění.

Barokní Boží muka - Výrazná barokní zděná boží muka upomínají na historickou událost sedmileté války. Mohutný hranolový dřík, členěný pravoúhlými rámy, přechází v masivní čtyřbokou kaplici s pravoúhlými nikami a malbami světců na všech stranách.

Barokní Fara - Barokní fara, cenná stavba umístěná v areálu s ozdobnou vstupní bránou, je významnou součástí stavebního komplexu kolem kostela. Jedná se o jednopatrovou budovu obdélníkového tvaru s mansardovou střechou.

Novobarokní zámek - Majitel nedaleké škrobárny Amylon si v 18. století nechal postavit novobarokní zámeček, který má obdélníkový tvar a jedno patro. Jeho fasádu zdobí rizality a krátká křídla, boční strany pak uzavírají štíty s volutami.

Renesanční zámek - Okolo roku 1560 nechal Zachariáš z Hradce postavit na místě staršího gotického hradu a jeho hospodářského dvora velkolepý renesanční zámek se čtyřmi křídly. Jednopatrové budovy obklopují rozlehlé nádvoří a menší, původní zámecký dvůr s arkádami v přízemí.

Nejbližší obce:

Olešenka (3.7 km)
Žižkovo Pole (3.8 km)
Modlíkov (4.2 km)
Stříbrné Hory (4.4 km)

Obcení znak - symbol obce

Ve znaku města Přibyslav jsou nejvýraznějším prvkem vinařství a rybářství. Mezi hlavní barvy ve znaku patří červená, zlatá, modrá. více o znaku...

Vlajka obce Přibyslav

Hlavním prvkem vlajky města Přibyslav jsou vinařství a rybolov. Barevně jsou zastoupeny červená, modrá, žlutá, ... více o vlajce

Mapa

Městský úřad

Základní údaje