Peruc, městys v okrese Louny, Ústeckého kraje, leží v nadmořské výšce 335 metrů. První zmínka o obci pochází z roku 1170. S počtem obyvatel okolo 2340 a rozlohou 5338 hektarů, je Peruc významným sídlem v oblasti. Městys disponuje kompletní infrastrukturou – plynovodem, vodovodem i kanalizací. Vzdálenost do okresního města Loun činí 13,4 km.
Katastr obce Peruc se vyznačuje dominantním podílem orné půdy, která svědčí o zemědělském charakteru oblasti. Zajímavostí jsou i rozsáhlé sady, které dotvářejí ráz krajiny. Méně zastoupeny jsou lesní porosty, louky a travní plochy. Obec se skládá z osmi částí: Černochov, Pátek, Stradonice, Chrastín, Peruc, Telce, Hřivčice a Radonice nad Ohří. Obyvatelstvo obce má spíše starší věkovou strukturu.
V Peruci naleznete širokou škálu služeb a zařízení uspokojujících potřeby obyvatel i návštěvníků. K dispozici jsou obchody s potravinami, restaurace, pošta, kino, kulturní sál, a také sportovní a dětské hřiště. Funguje zde turistické infocentrum, které poskytuje informace o obci a okolí. Pro obyvatele je k dispozici lékařská péče a další nezbytná občanská vybavenost, jako je hasičská zbrojnice a sběrný dvůr.
V obci a okolí naleznete tyto turistické a historické zajímavosti:
Kamenná Boží muka - Boží muka tvoří kamenný, neopracovaný sloupek hranolovitého tvaru, který se lehce rozšiřuje u země i na vrcholu a je zakončený malým jehlanem. Zřejmě ho kdysi zdobil kovový křížek, který ale v šedesátých letech dvacátého století již chyběl.
Barokní socha svatého Linharta - Kolem roku 1720 vytvořená barokní socha svatého Linharta jej zobrazuje stojícího na vyvýšeném podstavci. Ten zdobí kartuš s reliéfem, který dle farní kroniky znázorňuje páteckou tvrz a před ní se nacházejí tři hospodářská zvířata. Svatý Linhart je oděn do dlouhého, bohatě řaseného roucha a na hlavě má biskupskou mitru.
Kostel Povýšení svatého Kříže - Kostel Povýšení svatého Kříže, dílo lounského stavitele Františka Davida z let 1905 až 1907, se nachází v historickém centru obce.
Kostel Svatého Mikuláše - Kostel sv. Mikuláše má gotické jádro, dnešní podoba pochází z pozdně barokní přestavby z let 1779-1786. Soubor tvoří kostel sv. Mikuláše a ohradní zeď hřbitova.
Kostel svatého Petra a Pavla - Kostel sv. Petra a Pavla je jednolodní stavba s dynamicky prohnutým průčelím a věží integrovanou do půdorysu. Byl postaven v letech 1722-25 podle návrhu P. P. Columbaniho. Součástí areálu je i bývalý hřbitov s ohradní a opěrnou zdí.
Barokní kostel svatého Václava - Kostel sv. Václava s gotickým presbytářem a barokně přestavěnou lodí i věží obklopuje ohradní zeď vymezující areál s bývalým hřbitovem. Kněžiště se šesti opěrnými pilíři zdobí gotické okno s bohatou kružbou. Loď má elipsovitý půdorys a je sklenuta plochou kupolí.
Monumentální pomník padlým v první světové válce - Památník věnovaný obětem první světové války tvoří impozantní sousoší tří mužů, kteří ztělesňují útlak, konflikt a obnovu. Na spodní části sochy je podpis autora a rok vzniku 1922. Jména vojáků, kteří v válce zahynuli, jsou vyryta na stranách podstavce a na horním okraji památníku je reliéf s věnováním.
Socha svatého Jana Nepomuckého od Platzera - Socha svatého Jana Nepomuckého stojí na jednoduchém hranolovém základu, který má ještě dva menší spodní díly. Na jednom z nich je nápis s rokem 1857 a na zadní straně jméno Platzer. Světec je zobrazen v klidné pozici v kněžském oděvu, s odhalenou hlavou a v rukou drží pozlacenou palmovou větev. Nyní se socha nachází u kostela.
Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého - Za ozdobným kovovým plotem stojí na kamenném podstavci hladký sloup zdobený korintskou hlavicí, na kterém je mírně nakloněná socha světce s krucifixem, v kněžském oděvu a s biretem.
Zámek Filla - Barokní zámek, postavený v 1. polovině 18. století na místě původní tvrze podle návrhu Porty a Columbaniho, byl později upravován (datace 1765 na bráně). Součástí areálu je zámecký park se sochami sfing a novogotická Boženina studánka. V polovině 20. století zde žil malíř E. Filla.
Empírový hostinec - Hostinec je přízemní budova postavená v empírovém stylu kolem roku 1840 s valbovou střechou. Fasáda je zdobena pilastry s iónskými hlavicemi a vchod má trojúhelný tympanon umístěný na lizénách. Římsa je členěná triglyfy a metopami, přičemž každá druhá metopa má motiv poštovní trubky.
Opuková kaple - Kaple má čtvercový základ se zkosenými rohy a je postavena z omítnuté lámané opuky. Vstupní otvor je půlkruhový. Tašková střecha ve tvaru jehlanu přechází ve zděnou zvonici s barokním štítem zdobeným volutami, na jejímž vrcholu se nachází křížek. Vnitřek kaple zdobí křížová klenba.
Zámecký mlýn - Mlýn, situovaný pod zámkem, má renesanční kořeny a podle nápisu na fasádě byl založen v roce 1567. V průběhu času prošel mnoha úpravami a v roce 1915 jej zničil požár. Hlavní budova byla po požáru zvýšena a dodnes jsou na ní patrné původní obloučkové štíty, fragmenty kamenných ostění a zbytky sgrafit, které se nacházejí i uvnitř.
Patrový Zámek - Patrový zámek s centrální dispozicí a lucernou na střeše, dříve tvrz, se nachází ve dvoře za hospodářskými budovami. Přístupný je barokním průjezdem ze vsi, z druhé strany ho obtéká Ohře.
Pozdně barokní fara - Pozdně barokní soubor z roku 1782 tvoří fara, brána a špýchar. Patrová fara s mansardovou střechou je orientovaná podélně. Menší patrový špýchar s polovalbovou střechou stojí k ulici kolmo. Na faře působil jako farář básník B. Jablonský.
Vidláková zvonička - Tato zvonička z počátku 19. století, tvořená rozdvojeným kmenem stromu, je nyní upevněna na betonovém sloupku a její rozštěp je chráněn měděnou stříškou ve tvaru stanu, na které je umístěn latinský kříž s jetelovými konci a pod stříškou se kdysi nacházel zvonek.
Kamenná Tvrz - Tvrz je menší patrová budova, jejíž delší strana směřuje k ulici. Má sedlovou střechu pokrytou taškami. Ze dvorní strany je patrné venkovní kamenné schodiště bez omítky, které je podepřeno mohutným obloukem. V přízemí se nachází křížová klenba.
Neorenesanční radnice - V městysi stojí neorenesanční radnice postavená roku 1887, která se vyznačuje bohatě zdobenou fasádou sgrafit. Přízemí budovy má bosáž a frontony, zatímco v patře fasádu člení lichá kolonáda pilastrů s kordonovou římsou pod okny. K budově přiléhá ještě zadní, o patro nižší, nezdobené křídlo.
Pískovcový mílník - Zhruba metr dvacet vysoký, pískovcový kámen, patrně mílník nebo menhir, nese stopy hrubého opracování a značného zvětrání, jsou na něm vrypy. Podle všeho pochází z roku 1680 a mohl kdysi stát u staré obchodní cesty vedoucí z Prahy do Lipska, důležitého dopravního uzlu, kde se protínaly evropské cesty Via Regia a Via Imperii.
Slavětín (3.8 km)
Vrbno nad Lesy (4.4 km)
Vraný (4.4 km)
Vrbičany (5.0 km)
![]() | Ve znaku obce Peruc je nejvýraznějším prvkem kosmé břevno. Mezi hlavní barvy ve znaku patří stříbrná, modrá, zlatá. více o znaku... |
![]() | Hlavním prvkem vlajky obce Peruc je kosmý pruh. Barevně jsou zastoupeny bílá, modrá, žlutá, ... více o vlajce |
Adresa: | Obecní úřad Peruc, Oldřichova 49, Peruc, 43907 |
Datová schránka: |
zfubb3z |
Web: | www.peruc.cz/ |
Email: | info@peruc.cz |
Telefon: | 415697175 |
IČO: | 00265331 |
Okres: | Louny |
Kraj: | Ústecký |
Typ obce: | městys |
Počet obyvatel: | 2340 |
- z toho do 14 let: | 354 |
Katastrální výměra: | 5338 ha |
Vzdálenost do Loun: | 13,4 km |
PSČ: | 43907 |
Plyn: | Obec je plynofikovaná |
Vodovod: | V obci je zavedený veřejný vodovod. |
Kanalizace: | V obci je zavedena kanalizace odpadních vod. |