Liběšice

(Okres Litoměřice)

Liběšice, obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, se nachází přibližně 14 km od Litoměřic a 5 km od Úštěku. S počtem obyvatel přesahujícím 1500 se řadí mezi větší vesnice v regionu. V obci je zaveden plyn, vodovod i kanalizace. Obyvatelům jsou k dispozici základní služby, včetně lékaře, lékárny, pošty a obchodů s potravinami. Pro volný čas nabízí obec sportovní hřiště a několik restaurací.

Liběšice, poprvé zmíněné roku 1239, se rozkládají v nadmořské výšce 247 metrů a jejich katastrální území zaujímá rozlohu přes 3200 hektarů. Obec je tvořena čtrnácti sídelními jednotkami, mezi které patří například Dolní a Horní Chobolice, Klokoč, Srdov, Zimoř nebo Lhotsko a Soběnice. Okolní krajina je pestrá – kromě rozsáhlých lesů, které pokrývají zhruba třetinu katastru, se zde nacházejí také rozsáhlé plochy orné půdy, sady i travní porosty.

Liběšice jsou tradiční chmelařskou obcí s desítkami hektarů chmelnic. Vzhledem k rozsáhlým sadům v okolí obce patří Liběšice k oblastem s největší výměrou ovocných sadů v České republice. V obci se nachází rybník a hasičská zbrojnice. Rozpočet obce v roce 2023 dosahoval téměř 50 milionů korun.

Památky v obci

V obci a okolí naleznete tyto turistické a historické zajímavosti:

Zděná Boží muka - Boží muka z cihel, postavená v první polovině 18. století, mají hranolovitou základnu zdobenou oválnými prvky a čtvercovou horní část se zkosenými rohy, volutami a rostlinnými ornamenty, uvnitř je segmentová nika. Tato památka, podobná sochám v obci, je příkladem, jak se v krajině mimo obec umisťovaly náboženské symboly.

Zděný zájezdní hostinec U Štrosů - Dům U Štrosů, kdysi oblíbený hostinec, je zděná budova s patrem a půdorysem ve tvaru písmene L, pravděpodobně pocházející z konce 18. století. Fasáda hlavního průčelí je zdobena štukami s geometrickými motivy, které předznamenávají secesní styl. Uvnitř se nachází rozlehlý taneční sál, kde se zachovaly zbytky nástěnných maleb s rostlinnými motivy.

Hřbitovní kaple svatého Františka Xaverského - Kaple svatého Františka Xaverského, postavená v barokním stylu v roce 1680 jako hřbitovní kaple a připisovaná G. Broggiovi, má půdorys čtverce s východní sakristií a je zastřešena stanovou střechou s válcovou lucernou západní stranu zdobí bohatý portál vnitřek kaple pak kupole s bohatou štukovou výzdobou z roku 1687 od S. Bossiho.

Empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie - Kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený v empírovém slohu v roce 1813 podle návrhů J. Gaubeho a D. Diallera, zahrnuje i starší renesanční věž z roku 1589. Kostel se nachází v areálu bývalého hřbitova, který obklopuje barokní brána a ohradní zeď zdobená vrcholně barokními sochami, z nichž některé vytvořil pražský sochař Tobiáš Süsmayer.

Kostel svatého Petra a Pavla - Kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v letech 1693-1698 na místě staršího kostela z poloviny 14. století podle návrhu Giulia Broggia, který navrhl i hřbitovní zeď a bránu. V roce 1816 byla zvýšena věž a počátkem 20. století obnovena vnitřní výmalba.

Hrad Litýš - Litýš, kdysi obranný hrádek postavený Zikmundem z Vartemberka po roce 1423, měl chránit býčkovické panství před husity. Hrádek, dnes zřícenina, byl opuštěn v první polovině 16. století. Pod vrcholem se dochoval příkop, část hradeb a na jihu pozůstatky paláce se sklepem.

Poloroubená usedlost - Poloroubená pavlačová usedlost pravděpodobně z druhé poloviny 18. století s mladší zděnou stodolou z 19. století, postavenou nad starším kamenným sklepem snad klasicistního původu, je ohraničena plotem s branou mezi kamennými sloupky.

Barokní sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého - Socha svatého Jana Nepomuckého, vytvořená v barokním stylu roku 1709, zobrazuje světce podle tradičních uměleckých zvyklostí. Stojí na korintském sloupu, který je umístěn na hranolovém podstavci zdobeném rytými zrcadly. Tato památka je typickým příkladem barokního náboženského umění, které dotvářelo veřejný prostor v obcích i mimo ně.

Barokní soubor soch - Soubor kamenných soch od neznámého pražského sochaře na podstavcích seskupených na návsi s bohatou plastickou výzdobou centra obce dokládá existenci jezuitské letní rezidence a barokní sakralizaci veřejného prostoru.

Kamenný smírčí kříž - U okraje lesní cesty, která stoupá na kopec Sedlo, stojí barokní smírčí kříž. Je to nízký, hrubě opracovaný kamenný kříž s masivní základnou a naznačeným vodorovným břevnem. Na jeho přední straně je rytý, dnes už špatně čitelný nápis, který se skládá ze čtyř řádků a snad uvádí letopočet 1680 a jméno Christop Kastmer.

Poloroubená usedlost - V centru Liběšic se nachází stará venkovská usedlost, jejíž dominantou je poloroubený dům s okrasnou lomenicí, pravděpodobně pocházející z druhé poloviny 18. století. Součástí areálu je i malá zděná stodola a celý dvůr je obehnán zděnou ohradní zdí, přičemž si usedlost zachovala původní uspořádání.

Barokní venkovská usedlost - Venkovská usedlost je zřejmě pozdně barokního původu z druhé poloviny 18. století, s charakteristickým sluncovým štítem. Součástí areálu je i mladší kamenná zděná stodola z první poloviny 19. století. Původní zděná pozdně barokní dvorní brána se bohužel nedochovala.

Zaniklá usedlost - Areál téměř zaniklé usedlosti vznikl pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století. Nejvýraznější datovací znaky nese dochovaný výměnek, jehož vznik lze dle zdících technik a materiálů předpokládat v německy orientované stavební tradici venkova.

Venkovská Usedlost - Areál venkovské usedlosti z počátku 19. století s trojstrannou zástavbou dvora zahrnuje patrový obytný dům s roubenou přední částí a hrázděným středním a zadním dílem patra s pavlačí a rozšiřovanou zděnou stodolu, vše památkově chráněné.

Klasicistní dům - Dům má obdélníkový půdorys, kombinuje roubenou a zděnou konstrukci v klasicistním stylu a je zastřešený sedlovou střechou s prostými dřevěnými štíty. Přízemí je zděné, zatímco horní část je roubená s vyřezávanými rámy oken. Do dvora vede pavlač se sloupky zdobenými vyřezávanými sedly. Hlavní vchod má klasicistní dveře s kazetovou výplní.

Roubený dům - Dům s původním číslem popisným 16 je nyní rozdělen na dvě evidenční čísla, a to 1 a 2. Jedná se o poloroubenou patrovou stavbu s polovalbovou střechou pocházející z konce osmnáctého století. V patře roubené části domu se nachází pavlač se zdobnými sloupky a zábradlím a vyřezávané rámy oken a dveří.

Poloroubený dům - Jedná se o dům postavený koncem 18. století, má dvě patra, je částečně roubený a má sedlovou střechu. Jeho štíty jsou zdobené vyřezávanými deskami a falešnou komorou. Do dvora vede dvoudílná pavlač s bohatě zdobenými sloupky, která vystupuje z fasády. Okna na straně domu, která je otočená dopředu, mají klasicistní mříže z kovu.

Roubená usedlost - Jedná se o patrovou stavbu z první poloviny devatenáctého století, jejíž průčelí tvoří roubená konstrukce s podstávkou a v patře pak hrázdění. V patře se nachází upravená pavlač. Kolmo k domu přiléhá sýpka, která má zděné přízemí a hrázděné patro.

Jezuitský zámek - Letní jezuitská rezidence postavená v letech 1738–1752, pravděpodobně podle návrhu Kiliána Ignáce Dietzenhofera, nahradila původní čtyřkřídlý zámek Dubanských z Duban ze 16. století, který byl v roce 1654 upraven pro potřeby jezuitů a zbořen kolem roku 1746 během výstavby nové rezidence.

Pravěké hradiště - Na místě bývalého pravěkého a slovanského hradiště se dnes dají vidět hlavně zemní valy, které obklopovaly a ohraničovaly vnitřní prostor sídla místy jsou vysoké až pět metrů, jinde už jsou téměř srovnané se zemí.

Poloroubená usedlost - Poloroubená usedlost s jádrem z roku 1800, doplněná o mladší zděnou část a drobnou stodolu s chlévy ve dvoře. Roubené jádro odráží vliv architektonických vzorů venkovských elit.

Poloroubený dům - Poloroubený dům v pozdně klasicistním stylu z počátku 19. století s mladší úpravou secesních geometrických prvků z konce 19. století, ilustrující proměnu venkovské architektury v 19. století.

Barokní usedlost - Roubený selský dům z druhé poloviny 18. století vyniká rozsahem a výzdobou, které svědčí o vysokém sociálním postavení majitele v obci a o vyspělosti pozdně barokního venkovského stavitelství v regionu, včetně typického zpracování podstávkových konstrukcí.

Selský Dvůr - Selský dvůr, jehož obytný dům pochází z první poloviny 19. století, kombinuje tradiční venkovské stavitelství domu a výměnku s pokročilejšími zděnými stodolami z poloviny 19. století.

Roubený dům - Tento dům je roubená stavba s patrem a zděným přízemím v zadní části, pocházející z konce 18. století, což dokládá bohatá řezbářská výzdoba podstávky a dvorní pavlač, dále pak vyřezávaná dvoupatrová lomenice s kočičí procházkou.

Barokní dům - Tento dům, pocházející z pozdního 17. století, tvoří dvě křídla a má mansardovou střechu se zděnými vikýři. Hlavní fasáda se pyšní trojúhelníkovým štítem nad středovou částí, která vystupuje a má klenutý průjezd. V rohu dvora se nachází segmentová část, sloužící jako komunikační prostor. Celkově dům představuje ukázku barokní měšťanské architektury s jejími typickými prvky.

Roubený dům - Tento roubený dům s ozdobně vyřezávanou podstávkou a typickou lomenicí s kočičí lávkou byl postaven koncem 18. století. Okna mají dřevěné rámy s vyřezávanou horní částí a dochovaly se na nich původní okenice. V zadní části domu je vidět mladší přístavek, pravděpodobně z druhé poloviny 19. století.

Roubený dům - Tento roubený dům, postavený na obdélníkovém půdorysu, má novější podstávku, ale jeho vznik se datuje do konce 18. století, což dokazují prvky jako sloupky pavlače, zpracování kamenné části a lomenice. Sedlová střecha směřující do dvora má dlouhý větrací vikýř, který sloužil k sušení chmele.

Hostinec - Usedlost s obytným domem pochází z konce 18. století, avšak v druhé polovině 19. století byla rozšířena a pravděpodobně částečně přeměněna na hostinec.

Patrový dům - Usedlost se nachází na severovýchodní straně návsi a tvoří ji patrový dům s dominantní štítovou stranou orientovanou do návsi. K jižní a západní stěně domu přiléhá terasa s opěrnou zdí, na kterou vede pětistupňové schodiště.

Původní usedlost - Usedlost tvoří dům číslo 4 a stodola, které pocházejí z doby před rokem 1843 a brzy poté byly přestavěny do podoby, jak je znázorňuje indikační skica stabilního katastru, dále k ní náleží hospodářská budova a brána, která ji spojuje se stodolou.

Renesanční usedlost - Uzavřená hospodářská usedlost mapuje vývoj venkovské architektury Litoměřicka od konce 16. do počátku 20. století a tvoří ji stavby z různých časových etap. Unikátní je zejména zachovaná renesanční zděná část sýpky s datací.

Zemědělská usedlost - V Liběšicích se nachází stará zemědělská usedlost. Její obytný dům pochází z konce 18. století a stodola byla pravděpodobně postavena v první polovině 19. století. Rozšiřující se dvůr naznačuje, že se usedlosti v průběhu času dařilo a zvyšovala svou zemědělskou produkci.

Schrollův hrobka - V roce 1881 nechal velkopodnikatel Josef Schroll, majitel liběšického panství, postavit rodinnou hrobku podle návrhu architekta Ludwiga Zettela. Mauzoleum má podobu řeckého kříže v antickém stylu a je zakončeno kupolí, přičemž do interiéru se vchází jižním portálem s portikem a stěny jsou bez oken.

Venkovská usedlost - Venkovská usedlost pochází dle sýpky pravděpodobně z konce 18. století. Obytný dům prošel na rozdíl od sýpky četnými přestavbami v 19. a 20. století. Porovnání obou staveb demonstruje proměnu venkovského stavitelství v průběhu dvou staletí.

Poloroubená usedlost - Venkovská usedlost s poloroubeným domem s klasicistními prvky z přelomu 18. a 19. století a navazující zděnou stodolou z doby po polovině 19. století. Nesourodost staveb dokládá postupné rozšiřování v důsledku zvyšování zemědělské produkce.

Chmelová usedlost - Venkovská usedlost vznikala od počátku 19. do 20. století, kdy byl starší roubený dům nahrazen velkým zděným domem. Přítomnost sušárny chmele naznačuje možnou souvislost s prosperitou díky produkci chmele.

Nejbližší obce:

Chotiněves (2.0 km)
Horní Řepčice (2.9 km)
Úštěk (5.0 km)
Levín (5.0 km)

Obcení znak - symbol obce

Ve znaku obce Liběšice jsou nejvýraznějším prvkem beránek a praporec. Mezi hlavní barvy ve znaku patří modrá, zelená, zlatá. více o znaku...

Vlajka obce Liběšice

Hlavním prvkem vlajky obce Liběšice je zkřížené ostrve. Barevně jsou zastoupeny modrá, žlutá, ... více o vlajce

Mapa

Obecní úřad - kontakty

Základní údaje