Jaroměřice nad Rokytnou

(Okres Třebíč)

Jaroměřice nad Rokytnou, město ležící v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, se pyšní bohatou historií sahající až do roku 1325. Toto administrativní centrum s rozšířenou působností pro okolní obce nabízí veškerou občanskou vybavenost, od zdravotnických zařízení a obchodů, přes poštu a bankomat, až po sportovní a kulturní vyžití. Město je plně plynofikováno a disponuje vodovodní i kanalizační sítí. Svou polohou v malebném údolí řeky Rokytné a blízkostí Třebíče (cca 16 km) se Jaroměřice nad Rokytnou stávají atraktivním místem pro život i turistické návštěvy.

Katastr města se rozkládá na ploše přes 5 000 hektarů a zahrnuje 12 sídelních jednotek, například Boňov, Popovice nebo Vacenovice. Převážná část území je zemědělsky obdělávaná, orná půda tvoří téměř 70 % rozlohy. Najdeme zde však i lesní porosty o rozloze přes 800 ha, sady, zahrady i vodní plochy. Nadmořská výška Jaroměřic nad Rokytnou dosahuje 422 metrů.

Jaroměřice nad Rokytnou s více než 4 000 obyvateli nabízí pestrou škálu služeb a infrastruktury pro své obyvatele i návštěvníky. K dispozici je například lékárna, lékař, koupaliště, několik restaurací a obchodů s potravinami, policejní stanice, domov pro seniory, sběrný dvůr, dětské a sportovní hřiště, a dokonce i turistické informační centrum. Pro kulturní vyžití slouží místní kulturní sál. Průměrný věk obyvatel se pohybuje okolo 43 let.

Památky v obci

V obci a okolí naleznete tyto turistické a historické zajímavosti:

Barokní zámek s kostelem svaté Markéty - Monumentální zámecký a sakrální komplex s kostelem sv. Markéty, okrasnou zahradou a parkem představuje jeden z nejrozsáhlejších vrcholně barokních areálů v České republice i Evropě. Zámek byl do dnešní podoby přestavěn v letech 1710 až 1737 podle projektu architekta J. Prandtauera.

Barokní špitál s kaplí svaté Kateřiny - Architektonicky hodnotný raně barokní areál z let 1671-72 tvoří centrální kaple sv. Kateřiny, budova špitálu s reprezentativním průčelím a dochovanou původní dispozicí a ohradní zeď s poklonou a litinovým křížem.

Barokní boží muka - Barokní kamenná sloupková boží muka z 18. století, typologicky neobvyklá, se nachází u polní cesty na Lipník. Hranolový pilíř se v horní části mění v segmentově zaoblenou kaplici s pravoúhlým výklenkem na přední straně.

Barokní boží muka - Barokní patrová zděná boží muka čtvercového půdorysu se nachází u silnice do Třebíče. Její širší soklovou část člení nárožní pilastry a půlkruhově zaklenuté niky, zakončena je stříškou, z níž vyrůstá užší hranolový dřík s pravoúhlými výklenky.

Barokní socha svatého Floriána - Barokní socha sv. Floriána z roku 1745 výrazně oživuje náměstí, kde je umístěna. Mírně podživotní postava světce v tradičním ikonografickém zobrazení stojí na reliéfně zdobeném hranolovém soklu s volutovými křídly.

Barokní sochařská výzdoba mostu - Barokní sousoší vysoké kamenosochařské kvality, zdobící nároží silničního mostu, je dílem třebíčského sochaře Štěpána Pagana z 20. let 18. století. Ikonograficky bohatá sousoší jsou osazena na hranolových soklech.

Barokní boží muka - Barokní zděná boží muka z druhé poloviny 18. století se nachází u silnice do Ratibořic. Hranolový dřík s nikami s konchou je zakončen bohatě profilovanou kordonovou římsou, na které stojí mírně užší čtyřboká kaplice s pravoúhlými výklenky.

Bílkova alegorie Tvůrce a Bolesti - Figurální náhrobek básníka Otokara Březiny, dílo sochaře Františka Bílka, představuje alegorické sousoší Tvůrce a Bolesti. Bronzový odlitek zhotovil podle Bílkova modelu v roce 1932 Franta Anýž.

Funkcionalistická radnice a spořitelna - Funkcionalistická budova radnice a spořitelny z roku 1931 je cenným příkladem meziválečné architektury. Dvoupodlažní nárožní stavba v jižní frontě náměstí se dochovala v mimořádně autentickém stavu.

Barokní Městský dům - Jedná se o barokní rohový dům s jedním patrem, který tvoří uzavřený čtyřstranný dvůr a stojí na okraji řady domů před kostelem u zámku. Obdélníková budova má průčelí upravené v klasicistním stylu a zdobené ornamenty palmet, přičemž středem fasády prochází klenutý průjezd.

Kamenná boží muka - Kamenná pilířová boží muka s bílým nátěrem a prvky pozdní gotiky pochází z konce 16. století. Nachází se u silnice směrem na Moravské Budějovice. Hranolový dřík se zkosenými hranami nese čtyřbokou kaplici s pravoúhlými otvory do tří stran.

Barokní kaple svatého Josefa - Kaple svatého Josefa, původně postavená v roce 1701 na místě bývalého hřbitova, byla v roce 1764 rozšířena o předsíň se zvoničkou jde o jednoduchou obdélnou barokní stavbu se zaoblenými rohy a sedlovou střechou s ozdobnými štíty.

Klasicistní usedlost - Klasicistní venkovská usedlost z poloviny 19. století je cenným příkladem západoomoravského lidového domu dyjsko-oslavského typu. Areál zahrnuje obytný dům, špýchar a hospodářské křídlo se stodolou.

Klasicistní venkovská usedlost - Klasicistní venkovská usedlost z první poloviny 19. století, situovaná v severovýchodní části návsi, je mimořádně zachovalý areál představující doklad tradičního uspořádání obytných, hospodářských a úložných budov kolem čtyřstranného dvora, uzavřeného branou.

Venkovská usedlost z devatenáctého století - Lidová venkovská usedlost z druhé poloviny 19. století sestává z obytného dvoutraktového domu a kamenných zídek předzahrádek. Okapově orientovaný dům se sýpkovým polopatrem vykazuje slohové prvky historismu.

Barokní kaple svatého Antonína Paduánského - Malá barokní kaplička svatého Antonína Paduánského s jednoduchými prvky zdobí vesnickou náves. Kaple má obdélníkový tvar, na jedné straně je půlkruhová a její rohy zdobí lizény. Průčelí kaple má obloukovitý štít, na kterém je malá čtyřboká zvonice.

Trojický sloup - Monumentální barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, akcentující prostor náměstí, je vysoce kvalitní umělecko-řemeslné dílo z let 1713-16. Jeho trojboký zděný podstavec zdobí nárožní skulptury světců od sochaře Štěpána Pagana.

Bývalý servitský klášter - Monumentální raně barokní areál bývalého kláštera servitů, vystavěný v letech 1675-80 pravděpodobně podle plánů J. K. Erny, tvoří protipól zámku. Po zrušení kláštera roku 1784 byl konventní kostel zbořen a zbývající budovy upraveny na školu.

Barokní zámek s kostelem svaté Markéty - Monumentální zámecký a sakrální komplex s okrasnou zahradou a parkem představuje jeden z nejrozsáhlejších vrcholně barokních areálů v České republice i Evropě. Zámek byl do současné podoby přestavěn v letech 1710 až 1737 podle projektu architekta J. Prandtauera.

Drobná kaple svatého Cyrila a Metoděje - Na návsi stojí malá kaple svatého Cyrila a Metoděje z období kolem roku 1800, která tvoří dominantu celého prostoru. Její obdélníkový tvar uzavírá segmentový závěr a čelo kaple mírně vystupuje. Nad kaplí se tyčí úzká hranolová věž a boční stěny zdobí vždy jedno okno ve tvaru lunety.

Muzeum Otokara Březiny - Okolo roku 1900 vznikl dvoupatrový secesní dům, který si uchoval původní rozvržení místností i vzhled z ulice a má kulturní a historickou hodnotu v současnosti funguje jako muzeum připomínající básníka Otokara Březinu, jenž v tomto domě bydlel a zemřel v roce 1929.

Pozdně barokní socha svatého Floriána - Pozdně barokní socha sv. Floriána z konce 18. století představuje hodnotný příklad rustikální sochařské práce místní provenience, kde na reliéfně zdobeném čtyřbokém soklu spočívá poněkud statická figura světce s praporem a vědrem.

Socha svatého Jana Nepomuckého - Pozdně barokní socha svatého Jana Nepomuckého, doplněná o postavu putta s mučednickou ratolestí, esteticky obohacuje malé náměstí. Životní velikost světce, zobrazeného v esovitém prohnutí, odpovídá tradiční ikonografii.

Anděl Strážce - Pozdně barokní sousoší vysoké výtvarné úrovně s nepříliš častým ikonografickým námětem Anděla Strážce se nachází ve volné krajině u silnice do Hrotovic. Dynamicky ztvárněná postava anděla s dítětem stojí na vysokém podstavci s volutovými křídly.

Raně barokní boží muka - Raně barokní zděná boží muka z roku 1678 architektonicky hodnotná. Nachází se při silnici na Boňov. Hranolový dřík s hlubokými nikami s konchou je v horní čtvrtině oddělen profilovanou římsou od hmotově shodné kaplice s nikami.

Boží muka - Raně barokní zděná boží muka z roku 1678 byla při opravě značně zjednodušena. Hranolový dřík členěný mělkými vpadlými poli přechází v malou kaplici s hlubokými pravoúhlými nikami. Kaplice je zakončena stanovou stříškou s křížem.

Secesní náhrobek Karla Holčapka - Secesní náhrobek operního zpěváka JUDr. Karla Holčapka (zemřel 1909) od sochaře Jana Štursy tvoří pískovcový kubus v podobě stély s výraznou bordurou, jejíž přední stranu zdobí reliéf poutníka s holí.

Empírová usedlost - Tato uzavřená zemědělská usedlost z druhé poloviny 19. století vykazuje ve svém vzhledu prvky empíru. Okapově orientovaný obytný dům se sýpkou v polopatře je propojen s hospodářským křídlem, dvorem s chlévy a stodolou s průjezdem napříč.

Barokní městský dům - Tento barokní dům s jedním patrem se nachází v řadě dalších domů a je charakteristický svou úzkou a hlubokou dispozicí. Stavba prošla v průběhu let různými úpravami a fasáda obdélníkové budovy je poměrně jednoduchá, zdobená pouze vodorovnými liniemi. Dům stojí naproti zámku, s nímž tvoří zajímavý architektonický kontrast.

Barokní dům - Tento barokní dům z počátku 18. století, s jedním patrem a obdélníkovým tvarem, tvoří součást řady domů před západní stranou zámeckého kostela a v jeho přízemí se nachází průjezd s ozdobným rámem, který není umístěn uprostřed.

Barokní měšťanský dům - Tento barokní dům, postavený kolem roku 1700 a zachovávající si prvky původního uspořádání, významně dotváří ráz náměstí. Jedná se o patrový dům v řadové zástavbě s výrazně zdobeným průčelím, které narušuje asymetricky umístěný vjezd.

Barokní dům - Tento barokní dům, původně jednopatrový a řadový, tvoří součást uliční linie před kostelem sv. Markéty a byl v pozdějších dobách upraven. Jeho fasáda má v přízemí bosáž a je rozdělena vpadlými poli, přičemž průjezd je umístěn asymetricky.

Dyjsko-oslavská venkovská usedlost - Trojstranná venkovská usedlost s obytným stavením a hospodářskou částí z druhé poloviny 19. století je typickým příkladem dyjsko-oslavské lokální formy západomoravského lidového domu.

Historistní usedlost - Uzavřená zemědělská usedlost s architektonickými prvky historismu z konce 19. století zahrnuje obytný dům s polopatrem, navazující hospodářské křídlo a stodolu s průjezdem umístěnou v humně.

Zaniklé opevněné sídliště Proklaty - V trati Proklaty se nachází území s archeologickými nálezy neolitického materiálu a mladohradištní keramiky, jež se rozkládá v místě zaniklého opevněného sídliště. Lokalita dnes nemá viditelné terénní relikty a nelze ji prostorově přesněji identifikovat.

Velký statek - Venkovská usedlost z 19. století představuje typický velký statek na návsi. Obytné stavení se štítem a vnitřním dvorem obklopeným hospodářskými budovami doplňuje sklep v předzahrádce.

Venkovská usedlost s empírovými prvky - Venkovská usedlost z druhé poloviny 19. století se dnes skládá z obytného domu s částečně odstraněným bočním hospodářským křídlem a předzahrádky s kamennou zídkou okapově orientovaný dům se sýpkovým polopatrem vykazuje empírové prvky.

Venkovská usedlost s empírovými prvky - Venkovská usedlost z konce 19. století s obytným domem se sýpkovým polopatrem a historizující empírovou fasádou zahrnuje také navazující hospodářské budovy uzavírající dvůr a zděnou stodolu.

Kamenná Stodola - Impozantní kamenná stodola, postavená přibližně v polovině devatenáctého století, stojí v řadě dalších stodol nad centrální částí obce. Tato obdélníková budova se sedlovou střechou vyniká kvalitním provedením a její průčelí zdobí vjezd se segmentovým obloukem.

Kamenický kříž - Kvalitní kamenický krucifix z roku 1905 s litinovým korpusem Krista a reliéfem Bolestné Panny Marie stojí ve volné krajině u silnice do Blatnice. Mohutný kříž s liliovitě ukončenými rameny je umístěn na konvexně vydutém soklu.

Barokní kašna - Pozdně barokní kamenná kašna s figurální sochařskou výzdobou je důležitou kompoziční složkou hlavního náměstí. Uprostřed šestiboké nádrže ukončené profilovanou obrubou stojí na hranolovém soklu dvojice skulptur představující svatou Alžbětu a svatou Kateřinu.

Barokní sýpka - Rozlehlá raně barokní sýpka bývalé Ústřední vojenské zásobárny byla vystavěna jaroměřickou vrchností v neklidných dobách třicetileté války. Mohutná dvoukřídlá čtyřpodlažní stavba se i přes novodobé účelové adaptace dochovala v téměř nezměněné podobě.

Historizující poklona - U silnice vedoucí do Jaroměřic stojí stará ozdobná kaplička s obdélníkovým základem a hladkými stěnami po stranách, která se vyznačuje propracovaným architektonickým stylem odkazujícím na minulost přední strana má polokruhový výklenek, je zdobená pilastry s drážkováním a zakončená trojúhelníkovým štítem s římsou.

Zděná stodola - V řadě stodol nad středem vesnice stojí zděná stodola z kamene, postavená v druhé polovině 19. století, která má segmentově zaklenuté vjezdy a je postavená tak, aby se jí dalo projet napříč. Tato stavba je cenným příkladem místní podoby hospodářských budov, které patřily k menším statkům.

Kamenná stodola - Velká kamenná stodola s průjezdem skrz pochází z druhé poloviny devatenáctého století a stojí v řadě s dalšími stodolami nad centrální částí vesnice. Jedná se o cennou budovu obdélníkového tvaru, která svým vzhledem, použitými materiály a kvalitou provedení typicky reprezentuje místní stodoly.

Nejbližší obce:

Blatnice (3.1 km)
Bohušice (3.2 km)
Příštpo (3.8 km)
Lesůňky (4.0 km)

Obcení znak - symbol obce

Ve znaku města Jaroměřice nad Rokytnou je nejvýraznějším prvkem jelen. Mezi hlavní barvy ve znaku patří modrá, zelená, zlatá. více o znaku...

Vlajka obce Jaroměřice nad Rokytnou

Hlavním prvkem vlajky města Jaroměřice nad Rokytnou je jelen. Barevně jsou zastoupeny modrá, zelená, ... více o vlajce

Mapa

Městský úřad

Základní údaje