Hořice na Šumavě

(Okres Český Krumlov)

Hořice na Šumavě, městys v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji, se nachází přibližně 14 km od Českého Krumlova. Obcí protéká Hořický potok a její katastrální území o rozloze 3196 ha zahrnuje sedm sídelních jednotek: Cipín, Provodice, Skláře, Hořice na Šumavě, Žestov, Mýto a Šebanov. V obci je zaveden vodovod i kanalizace, plynofikace zde není.

První zmínka o Hořicích na Šumavě pochází z roku 1272. Obec leží v nadmořské výšce 674 metrů. Z celkové rozlohy katastru tvoří lesy 35 %, travní porosty 56 % a zastavěné plochy jen nepatrný zlomek. Orná půda se zde téměř nevyskytuje a zemědělství se neprovozuje. Zajímavostí je přítomnost ovocných sadů o rozloze 9 ha. Koeficient ekologické stability dosahuje hodnoty 13,47, což svědčí o relativně zachovalém přírodním prostředí.

V Hořicích na Šumavě žije 903 obyvatel, přičemž průměrný věk je 40,4 let. V obci je zastoupen vyrovnaný poměr dětí a seniorů. Obyvatelům je k dispozici základní občanská vybavenost, včetně lékaře, pošty, obchodu s potravinami a tří restaurací. Pro sportovní a volnočasové aktivity slouží sportovní hala, hřiště a dětské hřiště. Nechybí ani sběrný dvůr, hřbitov a kulturní sál. V blízkém okolí se nachází obce Světlík, Polná na Šumavě, Černá v Pošumaví a Kájov.

Památky v obci

V obci a okolí naleznete tyto turistické a historické zajímavosti:

Boží muka z roku 1864 - Boží muka jsou jednoduchá a téměř bez ozdob. Stříška je stejně široká jako sloup, jen po stranách má malé zkosené plochy. Na sloupu je vytesán letopočet opravy 1864.

Měšťanský patrový dům - Jedná se o obdélníkový, patrový dům se sedlovou střechou orientovanou okapem. Průčelí domu má v přízemí dvoje okna a průjezd, v patře pak čtyři okna. Budova, jejíž základy pocházejí z 18. století, se nachází ve svahu a její současný vzhled je výsledkem úprav ve 20. století.

Kamenná kašna - Kašna pocházející z konce devatenáctého století, která se nachází u kostela v Hořicích na Šumavě, je zasazena jednou stranou do severní zdi hřbitova a je napojena na místní vodovod. Představuje tak ukázku kvalitního kamenického řemesla dané doby.

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské se hřbitovem - Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské se hřbitovem tvoří areál situovaný na vyvýšené plošině v dolní části náměstí, kde dříve ležel hřbitov, obehnaný z velké části zdí. Samotný kostel je cennou ukázkou architektonického stylu rožmberské stavební huti z období kolem roku 1500.

Barokní dům - Na jižní straně náměstí, v těsném sousedství fary, se nachází dům s číslem popisným 3, který je součástí uliční zástavby. Jeho původ sahá do barokního období, avšak zadní část domu byla přestavěna později a průčelí domu získalo svůj současný vzhled pravděpodobně na počátku 20. století.

Kašna z konce 19. století - Na konci 19. století vytvořená kašna stojí v horní části náměstí u čísla popisného 25 a je umístěna ve svahu na jižní straně silnice. Tato kašna je součástí hořického vodovodního systému a ukazuje na vysokou úroveň kamenického řemesla z té doby.

Obdélná kamenná kašna - Na náměstí v Hořicích na Šumavě, uprostřed a blízko domu s číslem 4, stojí kamenná kašna obdélníkového tvaru z 19. století najdeme ji východně od pranýře. Tato kašna, součást tamního vodovodního systému, svědčí o zručnosti kameníků v druhé polovině 19. století.

Kašna se sochou svatého Jana Nepomuckého - Na východní straně náměstí stojí osmiboká kašna, která pochází z konce devatenáctého století. K tomuto zdroji vody se vystupuje po kamenných schodech a jeho střed zdobí sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého.

Klasicistní dům - Tento měšťanský dům stojí v horní části náměstí. Původně klasicistní stavba z první poloviny devatenáctého století má členitý interiér s různě vysokými podlahami a je upravena tak, aby zapadala do svažitého terénu, který klesá směrem na sever a východ.

Kamenná boží muka - U vstupu do Sklářů se tyčila kamenná boží muka s úzkým sloupem složeným ze dvou dílů, spočívající na hranolovém základu. Přes poškození byla boží muka koncem devadesátých let ukradena a dodnes se nenašla.

Kamenná kašna - Uprostřed náměstí v Hořicích na Šumavě, blízko domu číslo 10 a západně od pranýře, stojí kamenná kašna pocházející z druhé poloviny 19. století, která je napojena na místní vodovod a svědčí o vysoké úrovni kamenického řemesla té doby.

Gotický pranýř s mísami - V Hořicích, a také v okolních vesnicích, které patřily klášteru ve Vyšším Brodě, stával kamenný pranýř postavený v pozdní gotice roku 1549, který sloužil k trestání provinilců. Na jeho základně se dochovaly dvě kamenné mísy, používané kdysi k měření desátků, které museli poddaní odvádět.

Patrový měšťanský dům - V místní části Peklo stojí dvoupatrový měšťanský dům čtvercového tvaru, který byl postaven na svažitém terénu a jeho současný vzhled se datuje do 18. století.

Pekelský dvůr - V Pekle u Hořic na Šumavě stojí rozlehlý jednopatrový statek s klasickou sedlovou střechou kdysi k němu přiléhala budova ze západní strany, ta už ale neexistuje.

Kamenická kašna - V západní části náměstí v Hořicích na Šumavě, mezi budovami s čísly popisnými 13 a 14, stojí kašna pocházející z druhé poloviny devatenáctého století. Tato kašna je součástí místního vodovodního systému a představuje ukázku zručnosti kameníků z dané doby.

Kamenná kašna - Východně od kostela, před domem s číslem 54, stojí kamenná kašna pocházející z konce devatenáctého století, která je součástí hořického vodovodního systému a zároveň svědčí o vysoké úrovni tehdejšího kamenického řemesla.

Zděný zemědělský dvůr - Zemědělský dvůr představuje rozlehlou zděnou budovu pocházející z konce 18. století, do které se vchází neobvykle ze štítové strany. Tato stavba je významnou ukázkou původní ucelené zástavby Pekla a cennou součástí souboru zemědělských usedlostí z 18. století, které tomuto předměstí dodávají unikátní urbanistický charakter.

Předměstský dvůr - Zemědělský dvůr s číslem popisným 77, pocházející z poloviny 19. století, stojí v údolí jihovýchodně od kostela svaté Kateřiny a tvoří součást původní zástavby předměstí. Nachází se v západní části nepravidelné návsi.

Předměstský zemědělský dvůr - Zemědělský dvůr s číslem popisným 79, postavený v polovině 19. století, se nachází v jihovýchodní části obce, nedaleko kostela svaté Kateřiny, v oblasti lidově nazývané Peklo, která si zachovává venkovský ráz. Dvůr stojí na pozemku, který se mírně snižuje směrem na jih.

Hořická fara - Původně hostinec, fara stojí ve spodní části hořického náměstí, konkrétně na jeho jižní straně, a je situována jihozápadně od kostela sv. Kateřiny. Využívána jako fara je od dvacátých let 18. století.

Nejbližší obce:

Světlík (4.0 km)
Polná na Šumavě (6.0 km)
Černá v Pošumaví (6.0 km)
Kájov (8.0 km)

Obcení znak - symbol obce

Ve znaku obce Hořice na Šumavě je nejvýraznějším prvkem růže. Mezi hlavní barvy ve znaku patří stříbrná, červená, zelená. více o znaku...

Vlajka obce Hořice na Šumavě

Hlavním prvkem vlajky obce Hořice na Šumavě je růže. Barevně jsou zastoupeny zelená, bílá, červená, ... více o vlajce

Mapa

Obecní úřad - kontakty

Základní údaje